Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Pazderna čp. 108, Moravské Křižánky
zpět do výpisu
Pazderny sloužily v minulosti ke zpracování lnu, vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzplanutí ohně, se kterým se v objektu pracovalo, byly stavěny v dostatečné vzdálenosti od hmoty samotného statku hospodáře nebo nejlépe někde na okraji vsi. Ne jinak tomu je i u pazderny v Moravských Křižánkách, která pochází z počátku 19. století.
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Křižánky |
|
| Číslo popisné: | 108 | | Zpřístupnění: | nepřístupné | | Bezbariérový přístup: | nedefinováno | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 36982/7-4153 | | GPS souřadnice: | 49°41'18.321"N, 16°3'40.057"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Drobná roubená stavba patří svým umístěním i dochovanými konstrukčními prvky k nejhodnotnějším objektům vesnické památkové rezervace Křižánky.
Pazderna je vystavěna v pastvinách při západním okraji Moravských Křižánek nedaleko od hráze Kyšperského rybníka. Volně stojící objekt je členěn na obytnou část, síň, komůrku a dřevník. Dřevěná konstrukce sušírny měla svůj význam, roubené stěny neakumulovaly teplo do sebe a zároveň sloužily jako izolační materiál. Prostory k sušení lnu mohly být spojeny s obytnou částí, tak jak je tomu v Křižánkách, mnohdy se ale jednalo o samostatný objekt s jednou či více místnostmi specializovaný čistě na výrobu.
V pazdernách se zpracovávala lněná cupanina, ale i konopí, dle kterého je domek někdy nazýván "konopice". K vytápění objektu sloužila pec. Len, ze kterého se získávalo vlákno určené ke tkaní, se sklízel těsně před dozráním. Snopky lnu se pak stavěly na poli proti sobě, do stříšek, a nechávaly se pozvolna sušit. Poté se z rostliny otloukly paličky a postranní výhonky, zbylé stonky byly připraveny k dalšímu zpracování. Len se nejprve namáčel a poté v pazdernách sušil při teplotě 35 stupňů. Tak se oddělilo lýko od dřevnaté části stonku. Poté následoval další postup odstraňující nežádoucí kousky pazdeří, až zůstalo pouze samotné očištěné vlákno.
Pazderny sloužily v minulosti ke zpracování lnu, vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzplanutí ohně, se kterým se v objektu pracovalo, byly stavěny v dostatečné vzdálenosti od hmoty samotného statku hospodáře nebo nejlépe někde na okraji vsi. Ne jinak tomu je i u pazderny v Moravských Křižánkách, která pochází z počátku 19. století.
