Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Právě se nacházíte:
Úvod /
Kultura /
Památky / Altán v oboře - Lusthaus, Kralice nad Oslavou
Altán v oboře - Lusthaus, Kralice nad Oslavou
zpět do výpisu
Mezi Kralicemi, Otradicemi a Náměští nad Oslavou se rozkládá rozlehlá obora (viz heslo Obora, Náměšť nad Oslavou), která navazuje na zámecký areál. Kromě mohutných prastarých stromů, zvěře a kaskádových jezírek se v ní nachází i několik drobných staveb. Nejkrásnější a nejznámější z nich, klasicistní zámeček zvaný Lusthaus, je umístěn v bývalé bažantnici.
Region: | Náměšťsko | Okres: | Třebíč | Obec: | Kralice nad Oslavou |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 35093/7-2898 | GPS souřadnice: | 49°12'27.24"N, 16°11'14.068"E | Slohové období (hlavní): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Kdy byla jedna z našich historicky nejstarších obor založena, není zcela jisté. Jedna z verzí hovoří o období kolem roku 1437, druhá naopak klade její vznik až do 17. století kolem roku 1628. Jisté však je, že mezi roky 1752 a 1945 vlastnil náměšťský rod Haugwitzů oboru ve stejné rozloze, jak ji můžeme navštívit dnes – návštěvníka čeká téměř 290 hektarů krásné přírody obývané daňky a muflony. Obora je obehnána 9 km dlouhou zdí a je možné do ní vstoupit čtyřmi branami a třemi vraty. Po projití pod větvemi mohutných dubů a habrů se uprostřed obory návštěvníkovi otevře pohled na dvoupodlažní stavbu s jehlancovým zastřešením. V první polovině 19. století dal klasicistní altán nazývaný Lusthaus vystavět majitel panství Jindřich Haugwitz. Stavba (označovaná dříve jako Jagdschloss – lovecký zámek) sloužila panstvu nejen pro osvěžení uprostřed oblíbených lovů na místní zvěř, ale také k pořádání významných společenských událostí i pracovních akcí. Stavba je postavena na půdorysu osmiúhelníku. Přízemí obsahuje otevřený průjezd, ze kterého se vstupuje do dalšího podlaží. Nároží přízemí jsou zdobena štukovým kvádrováním. Přízemí je od patra odděleno mohutnou římsou krytou stříškou (dnes je bohužel jako krytina použit nevhodný asfaltový šindel červené barvy). Stěny patra jsou celoplošně zdobeny kvádrováním a v každé stěně je osazeno okno.
Kralickou oboru navštívil například i následník habsburského trůnu František Ferdinand d’Este, aby si zpříjemnil dlouhou cestu do Sarajeva a zastřílel si na místní střelnici na holuby. Ze střelnice se po ničivém požáru zachoval pouze zděný krb, v oboře se ale nachází ještě pěkná myslivna, bažantnice a centrální krmelce – všechny stavby z roku 1850 vděčí za svůj vznik Haugwitzům.