Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Právě se nacházíte:
Úvod /
Kultura /
Památky / Sousoší Nejsvětější Trojice, Náměšť nad Oslavou
Sousoší Nejsvětější Trojice, Náměšť nad Oslavou
zpět do výpisu
Barokní sousoší Nejsvětější Trojice nechala postavit v roce 1715 Marie Isabella, manželka tehdejšího majitele panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Sousoší vyjadřovalo díkůvzdání za to, že se městu vyhnula morová epidemie. Je dílem brněnského sochaře Antonína Rigy.
Region: | Náměšťsko | Okres: | Třebíč | Obec: | Náměšť nad Oslavou |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ano | Způsob ochrany: | kulturní památka | Autorství: | Riga Antonín |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 19569/7-2908 | GPS souřadnice: | 49°12'26.449"N, 16°9'27.808"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Původně bylo sousoší ohrazeno kovanou mříží, odstraněnou při předláždění náměstí v roce 1947. Při rozsáhlé rekonstrukci celého náměstí, kterou připomíná bronzová deska s větrnou růžicí v dlažbě rondelu uprostřed náměstí, prováděné v letech 1996–2000 byla poblíž sousoší postavena kamenná kašna (na stejném místě stávala až do 2. poloviny 20. století secesní kašna litinová).
Sloup je tvořen několika stupni základu, na kterém je osazen zdobný sokl po bocích se závitnicemi. Ve vrcholu je glób, na němž sedí Bůh Otec a Kristus s křížem. Nad nimi se vznáší Duch svatý v podobě holubice. Frontálně vybíhá konzola s volutou nesoucí postavu Panny Marie s výmluvným prosebným gestem a svatozáří s dvanácti zlatými hvězdami.
Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s křesťanskou tematikou, často označovaných jako morové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v katolických zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků barokní architektury. Mariánské sloupy se stavěly ke slávě Panny Marie, často jako díkuvzdání za ukončení moru či jinou významnou pomoc. Účelem sloupů Nejsvětější Trojice byla obvykle oslava církve a víry, ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.