Opevnění městské - Štáflova bašta (expozice), Havlíčkův Brod | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 30873/6-1 GPS souřadnice: 49°36'31.403"N, 15°34'51.168"E Slohové období (hlavní): Gotika Slohové období (další): Historizující slohy

Podrobný popis:

Jsou zde k vidění některé originální předměty dokumentující jeho život a dílo, ale také Štáflovy plastické obrazy ze života Karla Havlíčka Borovského. Bašta se nachází se na severovýchodním nároží opevnění, jedná se o válcovou obrannou dvoupatrovou věž, kterou kryje šindelová kuželová střecha. Věž byla stavebně upravována v roce 1803. Otakar Štáfl se narodil 30. prosince 1884 v Havlíčkově Brodě. Gymnázium nedokončil a zamířil do Prahy, kde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Jeho perokresby a další obrázky byly často publikovány a podařilo se mu získat trvalé zaměstnání v nakladatelství Politika. Jeho poklidný život ale změnila láska k Vysokým Tatrám a malíř dalších zhruba 20 let svého života prožil na Slovensku, zejména ve Vysokých Tatrách. V letech 1924 až 1930 vystavoval v různých českých a slovenských městech Velké tatranské pohledy a až do roku 1938 měl stálou výstavu obrazů v chatě u Popradského plesa, kterou spolu s Václavem Fiškem vedl 10 let jako nájemce. Osm let po vzniku Československa vyšly dvě poštovní známky se Štáflovými obrazy slovenských velehor a o dva roky později byl vydán nádherný reprezentativní cyklus 120 barevných reprodukcí Štáflových akvarelů z Vysokých Tater doplněný texty odborníků o tatranské flóře a fauně. Štáfl však nebyl jenom malířem hor, ale podílel se i na vzniku symbolického hřbitova v Limbovém háji pod Ostrvou ve Vysokých Tatrách. V září 1938 byli Štáflovi donuceni ze Slovenska odejít. Návštěvy hřbitova ani návratu do milovaných hor se již nedočkali. Otakar Štáfl zemřel spolu s manželkou Vlastou při náletu amerických letadel na Prahu 14. února 1945.