Středověká vesnice a tvrz Mstěnice zanikly v roce 1468 během tažení vojsk uherského krále Matyáše Korvína proti Jiřímu z Poděbrad. Návsi do dnešních dnů dominují pozůstatky zdí vodní tvrze. V terénu jsou kameny vyznačeny stopy základů středověkých usedlostí a na okraji vsi jsou dnes umístěny informační tabule. To vše usnadňuje představu o tom, jak vesnice v době svého rozkvětu vypadala.
Rejstříkové číslo KP: | 35442 / 7-3039 | GPS souřadnice: | 49°4'43.469"N, 16°4'16.429"E | Slohové období (hlavní): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Území u soutoku Račického (Mlýnského) potoka s říčkou Rouchovankou bylo podle archeologických nálezů osídleno již v době neolitu. Později zde vzniklo hradiště a ve 2. polovině 13. století rozsáhlá středověká ves. Její hospodářské a obytné budovy měla před útokem chránit tvrz s předsunutým opevněním. Tvrz obklopoval vodní příkop, přes který vedl padací most, a archeologové dokonce našli v příkopě zbytky jeho dubového dřeva. O existenci tvrze se dochovaly písemné prameny a vědělo se také, že okolo ní stávala vesnice. O jejím významu svědčí i to, že jsou dochována jména vladyků, kteří se honosili přídomkem "ze Mstěnic". Nebylo ale jasné, jak a kdy vesnice zanikla. Od roku 1960 probíhal v této lokalitě archeologický výzkum, který vedl jeden z našich předních archeologů, profesor Vladimír Nekuda. Nejprve byly odkryty základy tvrze, které dnes ohromují návštěvníky svým rozsahem. Vedle tvrze je dnes možné vidět obdélníkový půdorys bývalého dvora. Součástí jeho areálu byl velký trojdílný dům, dvě stáje, kolny a kovárna. Unikátním nálezem pak bylo odhalení kamenných základů sušárny obilí se stodolou. Tyto stavby tvoří jedinečný soubor pozůstatků středověkých budov na našem území. Kromě odhalení pozůstatků dalších budov, opevněného hrádku a sedmnácti zemědělských usedlostí, tvořících náves, byl archeologický výzkum přínosný zejména v získání nových poznatků o celkové organizaci středověké vesnice i o konkrétním vybavení a životě jednotlivých usedlostí. Díky zkoumání archeologů se také vysvětlilo, jak vesnice zanikla. Spálené vrstvy určují, že se jednalo o ničivý požár, který pravděpodobně založila Korvínova vojska. O jejich přítomnosti svědčí nálezy mnoha šipek a mečů stejně jako pozůstatků lidských kostí promíchaných s koňskými. Zahynulo zde tedy pravděpodobně několik bojovníků na koni.