Kaple Olivetská hora, Jihlava | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 101 725 GPS souřadnice: 49°23'44.088"N, 15°35'35.662"E Slohové období (hlavní): Secese Slohové období (další): Historizující slohy

Podrobný popis:

Starší kaple je zachycena na několika dobových pohlednicích. V archivu Muzea Vysočiny Jihlava se nachází fotografie této starší stavby Olivetské kaple i s instalovanými sochami (Kristus, sv. Petr, sv. Jakub, sv. Jan), pro které byla zbudována. Jak dokládají archivní materiály, dnešní stavba byla postavena v roce 1912, několik metrů dále od místa původní kaple. Jedná se o objekt obdélníkového půdorysu, postavený z kamene a cihel. Rohy stavby jsou podepřeny odstupňovanými kamennými pilíři. Tři strany objektu jsou stlačeným obloukem otevřeny do prostoru, vytvářejí jakési jeviště, scénu pro výjev Krista na hoře Olivetské. Zadní stěna je pokrytá nástěnnou malbou – panorama biblického Jeruzaléma - s nápisem v němčině při horním okraji horizontu. Kaple není omítaná, omítkou je zvýrazněn jenom okraj otvorů a plytká nika ve tvaru trojlístku, nacházející se uprostřed trojúhelníkového štítu nad centrálním obloukem. Všechny tři oblouky byly vyplněny ozdobnou železnou mříží, dnes se dochovala pouze její část v bočních otvorech. Zaniklo taky celkové oplocení objektu, z kterého se dochovaly pouze dva kamenné zdobené sloupky sloužící na upevnění vstupní brány. Střecha kaple je sedlová, na obou stranách doplněná ozdobnými valbovými stříškami. Kaple se sousoším Olivetské hory jsou kulturní památkou. Vzhledem k narušenému stavu kaple a obtížnosti ochrany středověkých soch v původním umístění je však sousoší dočasně, po restaurování, prezentováno v prostorách sousedního kostela sv. Jakuba. Ikonografický námět utrpení Krista v Getsemanské zahradě je jedním z témat pašijové cesty, od 17. století prezentované drobnými objekty zbožnosti v krajině. Sousoší jihlavské Olivetské hory je tvořeno čtyřmi postavami: modlícího se Krista a tří spících apoštolů – sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana. Klečící Kristus s pohledem směrem vzhůru spíná ruce k motlitbě. Na temeni hlavy Krista je kamenická značka N.V. Sousoší je významným dílem pozdně gotického sochařství, zařazovaným do sféry vlivu tvorby N. Gerhaerta - v kompozici tohoto dynamického pohybového slohu je využito iluzivního narušení soudržnosti hmoty (Malbergova madona, Sedící pasovská madona z Thyrnau apod.). Monumentálně řešená drapérie, odhalující pouze realistické studie hlav, rukou a nohou do výše kotníků, se prosazuje jako významný kompoziční prvek, směřuje k samostatnému, na modelaci těla nezávislému rozvíjení vlastních forem. Vznik díla lze datovat kolem roku 1480.