Kostel sv. Jakuba, Telč | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 46883/7-5249 GPS souřadnice: 49°11'5.969"N, 15°27'2.556"E Slohové období (hlavní): Gotika Slohové období (další): Renesance Slohové období (další): Baroko

Podrobný popis:

Ačkoliv první zmínka pochází až z roku 1372, kostel byl patrně založen současně s městem, a je tedy vysoce pravděpodobné, že stál již v roce 1366, kdy se v zemských deskách hovoří o patronátech kostelů, ačkoliv v telčském panství vedle kostela sv. Ducha žádný kostel neexistoval. Kolem kostela se původně nacházel hřbitov, jeho plocha se však zmenšila výstavbou sakristie a jezuitské koleje, a tak se zde roku 1673 přestalo pohřbívat. Ještě v roce 1804 však existovala hřbitovní zeď se dvěma branami. Z doby před husitskými válkami jsou v kostele zachovány především obvodové zdi presbytáře. Zdivo věže při severní straně presbytáře (uvnitř se sakristií nesoucí hvězdicovou klenbu) je též gotické stejně jako obvodové zdivo obdélné lodi, která byla původně plochostropá. Následné poškození kostela při požáru města (1386), husitském vpádu (1423) a předpokládaném dobytí hradu Zdeňkem z Valdštejna (1442) vedlo k tomu, že bylo faráři u sv. Jakuba papežským legátem v roce 1443 povoleno sloužit mše na přenosném oltáři, dokud nebude kostel opraven a znovu vysvěcen. Tak došlo k pozdně gotické přestavbě kostela na dvojlodní prostor (1443–1458). Pozdně gotická je i fresková výzdoba kostela (poslední čtvrtina 15. století) s hierarchicky zdůrazněným vyobrazením sv. Kryštofa. Kostel byl patrně vyzdoben celý, dodnes se však malby zachovaly pouze torzálně. V následujícím období byl interiér kostela vybavován. Renesanční kruchta ukazuje, že ani zde nezůstal tento, pro Telč tak významný, sloh bez odezvy. Renesanční je pak ještě náhrobek Zachariášovy druhé manželky Anny ze Šlejnic. V roce 1651 byla přistavěna sakristie, sloužící řádu jezuitů. Díky odkazu měšťana Ondřeje Hanusíka byla v roce 1737 severně za kostelem vybudována křížová chodba křížové cesty, která se připojuje k vnějšímu obvodu zámku. Kostel sv. Jakuba Většího slouží dodnes jako farní a zůstává tak stále živou dominantou města.