Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Bartoloměje, Radostín nad Oslavou
zpět do výpisu
Původně opevněný gotický kostel prošel v letech 1769 až 1771, díky štědrému příspěvku kněžny Marie Eleonory z Liechtensteina, zásadní barokní přestavbou, která zcela změnila jeho původní charakter. Východně od kostela se v minulosti nacházela kostnice, jež byla zhruba okolo poloviny 19. století upravena na kapli Panny Marie.
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Radostín nad Oslavou |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ne | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 30456/7-4379 | | GPS souřadnice: | 49°27'43.826"N, 15°57'57.619"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Historie kostela sahá do 14. století. Z tohoto období se zřejmě zachovala sakristie a část obvodového zdiva kostela. Z roku 1662 se dochovala zpráva o umístění původního svatostánku. Vzhledem k velikosti městečka a značného počtu věřících byla od poloviny 18. století zvažována varianta rozšíření kostela. K rozsáhlé barokní přestavbě kostela došlo v letech 1769 až 1771, o sedm let později se při kostele uvádějí již dvě věže. Radostín v roce1857 téměř celý vyhořel. Oheň zachvátil i kostel a zvonici, která byla v důsledku požáru až do dvacátých let dvacátého století provizorně zastřešena jehlancovou střechou. V roce 1874 byl na vánoční svátky kostel obdarován novým bronzovým lustrem s patnácti svícny.
Hmotově výrazný jednolodní orientovaný kostel je ukončený pravoúhlým závěrem kněžiště. Loď kostela i navazující presbyterium jsou vystavěny na obdélném půdoryse. Při severní straně presbytáře je obdélný přístavek sakristie, u jihozápadního nároží pak přístavek předsíně. Kostel je zastřešen sedlovou střechou, nad presbytářem zvalbenou. Na štít hlavního vstupního průčelí nasedá čtyřboká zvonice zastřešená střechou tvaru polygonálního jehlanu, završená makovicí s křížem. Loď kostela je sklenuta třemi páry pruské klenby do pasů, presbytář klenbou plackovou. Sakristie je zastropena klenbou křížovou.
Pod kostelem je v ohradní zdi vystavěna samostatně stojící patrová zvonice, která je opatřená cibulovou střechou s lucernou.
Původně opevněný gotický kostel prošel v letech 1769 až 1771, díky štědrému příspěvku kněžny Marie Eleonory z Liechtensteina, zásadní barokní přestavbou, která zcela změnila jeho původní charakter. Východně od kostela se v minulosti nacházela kostnice, jež byla zhruba okolo poloviny 19. století upravena na kapli Panny Marie.
