Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel Zvěstování Panny Marie, Horní Cerekev
zpět do výpisu
Původně dřevěný kostel (cierkev), který dal osadě název, nechal v 15. století goticky přestavět Dobeš z Bechyně. Ve 2. polovině 16. století za Jana z Leskovce byl rozšířen v trojlodní a v letech 1631, 1763 a 1786 byl barokně upravován. Původně měl dvě věže. Obě pohltil požár 6. května 1821. Obnovena byla pouze jedna, místo druhé byl zřízen vchod na kůr. Vnitřní vybavení pochází převážně z 18. století.
| Region: | Pelhřimovsko | | Okres: | Pelhřimov | | Obec: | Horní Cerekev | | Ulice: | Náměstí T. G. Masaryka |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 20755/3-3001 | | GPS souřadnice: | 49°19'8.134"N, 15°19'46.413"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Kostel býval spojen se zámeckou baštou chodbou, která vedla do oratoře. Z období před velkým požárem roku 1821 se zachoval presbytář s křížovou klenbou. Vstup do sakristie je zdoben renesančním žulovým portálem se sdruženými znaky Leskovců a pánů z Dubé. Presbytář je od hlavní lodi oddělen půlkruhovým vítězným obloukem, na kterém je zobrazena Večeře Páně od akademického malíře Číly z roku 1911. Hlavní loď je s bočními spojena arkádami.
Na severní a jižní straně jsou vchody s pozdně gotickým ostěním, na západní straně je hlavní vchod s předsíní. Před hlavním oltářem se nachází panská hrobka s ostatky Leskovců, Regalů a Rindsmaulů, před oltářem na jižní straně hrobka kněžská. Při již zmiňovaném požáru na počátku 20. let 19. století se roztavilo pět zvonů, které byly nahrazeny čtyřmi novými: Kryštofem, Karlem, Antonínem a nejmenším umíráčkem. V době 1. světové války byly zvony kromě Antonína rekvírovány. V roce 1922 bylo pořízeno pět nových zvonů, ale i ty byly za 2. světové války sejmuty a odvezeny k rozlití.
Původně dřevěný kostel (cierkev), který dal osadě název, nechal v 15. století goticky přestavět Dobeš z Bechyně. Ve 2. polovině 16. století za Jana z Leskovce byl rozšířen v trojlodní a v letech 1631, 1763 a 1786 byl barokně upravován. Původně měl dvě věže. Obě pohltil požár 6. května 1821. Obnovena byla pouze jedna, místo druhé byl zřízen vchod na kůr. Vnitřní vybavení pochází převážně z 18. století.
