Kostel sv. Jakuba, Veselá | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 36730/3-3333 GPS souřadnice: 49°19'10.855"N, 15°13'36.119"E Slohové období (hlavní): Gotika Slohové období (další): Renesance

Podrobný popis:

Obec Veselá byla do 16. století uváděna pod názvem Prašivá. Nejstarší zpráva o Prašivé je z roku 1359. Týká se dosazování nového kněze ke kostelu. V 16. století vlastnili obec Leskovci. Na jejich přání byl název obce změněn. Jejich potomek Albrecht Šebestián Leskovec, odchovanec jezuitů, vždy věrný katolickému náboženství, byl roku 1619 "jako zpronevěřilý syn vlasti" nekatolickými stavy vypovězen z Čech. Náhodná zpráva říká, že ještě v roce 1624 kázal v Prašivé nekatolický kazatel. Leskovec se ale v období po bitvě na Bílé hoře na své panství vrátil a horlivě prováděl rekatolizaci. V polovině 17. století, kdy byla obnovena katolická bohoslužba, se kostel stal filiálním při farnosti Horní Cerekev. Za vlády Josefa II., roku 1787, byla ve Veselé zřízena farní lokálie. Oproti farnostem se lokálie lišily tím, že nebyly samostatné, ale patřily pod určitou farnost v jiné obci. Na rozdíl od filiálních kostelů měly lokálie vlastního kněze. Samostatnou farností se Veselá stala roku 1857. K válečným rekvizicím patřilo odebrání kostelních zvonů. V březnu 1917 byl sejmut největší zvon, sv. Jakub, vážící 323 kg. V lednu 1918 byl zrekvírován druhý zvon, sv. Cyril a Metoděj o váze 201 kg, a konečně v červnu 1918 bylo zabaveno i 12 cínových píšťal z varhan. Náklady na dva nové zvony, tradičně nazvané sv. Jakub a sv. Cyril a Metoděj, uhradila sbírka farníků. Jejich vysvěcení proběhlo v srpnu 1931. 7. dubna 1942 byly oba odebrány na válečné účely. V roce 1979 zakoupili farníci ze svých finančních sbírek tři zvony.