Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Fara evangelická, Jimramov
zpět do výpisu
Fara byla postavena na konci 80. let 18. století, v době krátce po vydání Tolerančního patentu, prvního kroku ke svobodě vyznání, kdy vedle privilegovaného postavení římskokatolické církve bylo trpěno ještě vyznání augšpurské, helvetské a řeckopravoslavné. V letech 1957-1959 byl v budově zřízen sborový sál, zvaný podle rodáka z Jimramova Karafiátova síň. Autorem projektu byl architekt Bareš. Síň slouží především sborovým shromážděním. V roce 1985 byla nově upravena podle návrhu Miroslava Rady.
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Jimramov | | Ulice: | Náměstí Jana Karafiáta |
|
| Číslo popisné: | 148 | | Zpřístupnění: | nepřístupné | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | bez ochrany | | Autorství: | Rada Miroslav |
|
více informací
| GPS souřadnice: | 49°38'6.415"N, 16°13'29.402"E | | Slohové období (hlavní): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Většina obyvatel Jimramovska a velká část Jimramova samotného se po vydání Tolerančního patentu přihlásila k reformovanému (helvetskému) vyznání. Jelikož zdejší evangelíci splňovali všechny patentem požadované podmínky, mohli založit vlastní křesťanský sbor, požádat o přidělení kazatele a postavit si „modlitební dům“.
Již v roce 1782 vznikla také evangelická obecná škola. Prvním učitelem byl Jan Mašík, řečený Vřava. Vyučování probíhalo v jeho bytě. V roce 1792 byla dostavena budova fary, která zároveň začala sloužit jako škola. Stála nedaleko evangelické modlitebny. Roku 1870 byla otevřena nová budova obecné dvoutřídní školy, tzv. "dolní škola" (viz heslo Škola, Jimramov). Mezi dárci, kteří přispěli na stavbu, byl i císař František Josef I. Fara tedy zůstala pouze místem sborových setkání.
Patrová klasicistní budova fary s mansardovou střechou stojí v severozápadní zástavbě jimramovského náměstí. Ze dvorní části parcely vede na úrovni okolních zahrad přímá cesta do evangelického kostela, který podle podmínek Tolerančního patentu musel stát na okraji obce a jeho hlavní vstup nesměl směřovat k silnici (viz heslo Toleranční modlitebna, Jimramov).
Fara byla postavena na konci 80. let 18. století, v době krátce po vydání Tolerančního patentu, prvního kroku ke svobodě vyznání, kdy vedle privilegovaného postavení římskokatolické církve bylo trpěno ještě vyznání augšpurské, helvetské a řeckopravoslavné. V letech 1957-1959 byl v budově zřízen sborový sál, zvaný podle rodáka z Jimramova Karafiátova síň. Autorem projektu byl architekt Bareš. Síň slouží především sborovým shromážděním. V roce 1985 byla nově upravena podle návrhu Miroslava Rady.
