Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Klášter dominikánský, Jihlava
zpět do výpisu
Klášter dominikánů s kostelem Povýšení sv. Kříže byl pravděpodobně založen ve čtyřicátých letech 13. století. Do dnešní doby se dochoval raně gotický kostel Povýšení svatého Kříže (viz heslo Kostel Povýšení sv. Kříže, Jihlava) a barokní konvent kláštera, dnes adaptovaný na hotel. Důležitou roli hrál klášter v roce 1436, kdy za jeho zdmi probíhala jednání o Basilejských kompaktátech.
Region: | Jihlavsko | Okres: | Jihlava | Obec: | Jihlava | Ulice: | Křížová |
|
Číslo popisné: | 112, 4508 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 41137/7-4877 | URL: | http://www.hotelgmahler.cz/ | GPS souřadnice: | 49°23'52.737"N, 15°35'27.27"E | Slohové období (hlavní): | Baroko | Slohové období (další): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Bývalý klášter dominikánů byl založen v těsné blízkosti městských hradeb. Písemně doložitelná zpráva o existenci kláštera pochází až z roku 1257. Mezi lety 1654–1647, při zabrání města švédskými vojsky, sloužil kostel k protestantským bohoslužbám. V rámci josefínských reforem byl řád nucen opustit své původní místo a přestěhovat se do nedaleké zrušené jezuitské koleje. Do jezuitského kostela svatého Ignáce přenesli spolu s ostatním kostelním mobiliářem i cenný středověký kříž, zvaný Přemyslovský. Život dominikánského kláštera se dovršil 3. srpna 1784, kdy byl zrušen a jeho majetek předán náboženskému fondu. Průběh existence kláštera byl spjat s činnou architektonickou tvorbou v průběhu několika staletí. V době založení kláštera bohatlo město díky těžbě stříbra. Díky finančně stabilní situaci, kterou do kláštera těžba přinášela, si dominikáni mohli dovolit stavbu gotické svatyně zasvěcené Povýšení svatému Kříži. Kostel byl jednou z prvních gotických staveb na našem území, čerpající inspiraci v duchu severofrancouzského gotického stavitelství. Původní klausura tradičního tvaru s rajským dvorem byla zřejmě přistavěna k severní stěně kostela. Stavebním materiálem kláštera bylo převážně dřevo. V roce 1353 zasáhl město rozsáhlý požár, který neušetřil ani klášter. Nejen požár měl za následek další stavební úsilí v osmdesátých letech 14. století. Následovaly však další požáry, které mnišský areál značně poškodily. Ještě k roku 1530 je klášter v pramenech zmiňován jako vyhořelá stavba. Další požár, tentokrát v roce 1551, uvrhl mnichy do tíživé existenční situace. Bratři byli nuceni rozprodat značnou část majetku. Situace nabrala lepších vyhlídek až ke konci 17. století. Tehdy se započaly práce na obnově kláštera. Byly zbudovány prakticky nové konventní budovy kolem kvadratury (křížová chodba). Ve dvacátých letech 18. století došlo ke zbudování loretánské kaple z darů místních měšťanů. Poslední stavební úpravy probíhaly v polovině 18. století, kdy byla započata výstavba západního křídla kláštera. Od této doby celý objekt postupně chátral a ztrácel na významu. Úpadek vyvrcholil výměnou uličního křídla kláštera za jižní část bývalé jezuitské koleje, kam se řád v roce 1781 přestěhoval. Dominikánský klášterní komplex byl zabrán na 206 let pro armádní účely. Po druhé světové válce byl armádě odejmut bývalý kostel Povýšení svatého Kříže a dán k užívání Československé církvi husitské. Armáda opustila bývalý klášter až po revolučních letech roku 1989. Celý areál byl předán městu, které jej navrátilo dominikánskému řádu. Uliční křídlo bylo v devadesátých letech přestavěno na hotel. Kostel je ve vlastnictví města.