Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Jakuba Staršího, Stařeč
zpět do výpisu
Pozdně románský kostel byl přestavěn v letech 1734-1754 v barokním slohu. Zajímavá je zvláště hranolová věž, upravená ve stylu pozdní renesance s čtyřiadvacetihodinovým ciferníkem z roku 1597 a slunečními hodinami.
| Region: | Třebíčsko | | Okres: | Třebíč | | Obec: | Stařeč |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 45974/7-3055 | | GPS souřadnice: | 49°11'51.648"N, 15°49'35.183"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko | | Slohové období (další): | Renesance |
|
Podrobný popis:
Jednolodní barokní kostel svatého Jakuba Staršího ve Starči se vypíná na nevýrazném vršku na pravém břehu Stařečského potoka a je obklopen zdmi starého hřbitova.
Objekt byl v letech 1734-1754 přestavěn, jen věž zůstala zachována. Původní venkovní vchod do ní ze severní strany byl zazděn. V jižní části se nalézá kůr s varhanami z roku 1897 od varhanáře Zlámala. V dlažbě kostela se dochovaly čtyři náhrobní kameny obyvatel nedalekého sádeckého panství, kteří byli po zrušení hřbitova u kostela přeneseni na nový hřbitov. Původně středověká kostelní věž byla v roce 1597 přestavěna v renesančním duchu. Fasádu má zdobenou sgrafity, pod ciferníkem na jižní straně vidíme sluneční hodiny, pravděpodobně z předrenesanční doby.
Pozdně románský kostel byl přestavěn v letech 1734-1754 v barokním slohu. Zajímavá je zvláště hranolová věž, upravená ve stylu pozdní renesance s čtyřiadvacetihodinovým ciferníkem z roku 1597 a slunečními hodinami.
