Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Petra a Pavla, Dalešice
zpět do výpisu
Původní románský tribunový kostel je doložen k roku 1321 v souvislosti s žádostí, kterou dalešický probošt Ondřej žádal papeže o potvrzení jeho zvolení za generálního představitele řádu Kajícnic sv. Máří Magdalény. Ovšem založení kostela zásluhou třebíčského kláštera benediktinů sahá ještě hlouběji do 12. století. V interiéru se dochoval cyklus středověkých nástěnných maleb. Pozdější barokní úpravy kostela proběhly podle plánů J. P. Cerroniho.
Region: | Třebíčsko | Okres: | Třebíč | Obec: | Dalešice |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka | Autorství: | Cerroni J. P. |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 14473/7-2601 | GPS souřadnice: | 49°7'38.352"N, 16°4'45.251"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Patronátní právo k dalešickému kostelu náleželo klášteru magdalenitek v jeho sousedství. Každá farnost musela mít své patrony dohlížející na její řádný ekonomický chod. Zakladatelé farností museli finančně zajistit jejich budoucí existenci a zároveň obživu duchovních. Řád magdalenitek, jediný svého druhu na Moravě, kostel spravoval a provedl zde i řadu stavebních úprav. Koncem 13. století bylo přistavěno kněžiště. Nové klášterní obydlí navazovalo na severní stranu kostela v úrovni západní stěny věže. Koncem 14. století nechal Zikmund z Myslibořic zbudovat v kostele kapli sv. Máří Magdalény. Těžkou újmou bylo vypálení kláštera husitskými vojsky. Poté se sice klášter podařilo obnovit, ale už nikdy nedosáhl předešlé prosperity. Zánik kláštera před polovinou 16. století měl samozřejmě vliv i na další osud kostela.
Roku 1700 byla stavba nově zasvěcena apoštolům sv. Petrovi a Pavlovi a následně byl stavebně upravován. Nejvýznamnějšími úpravami bylo zaklenutí kostela podle plánů J. P. Cerroniho a nová podoba oken.
V roce 1733 probíhala přestavba přilehlého zámku (dřívější klášter) a pravděpodobně v souvislosti s ní byla zvýšena věž a přibyla jižní předsíň kostela. Ta byla ohradní zdí spojena s předzámčím. Po polovině 18. století byla v kostele zřízena oratoř, vyvýšené a oddělené místo k modlitbě, které mívá obvykle zvláštní vchod. V roce 1763 se přestalo pohřbívat na hřbitově, který kostel obklopoval. V rámci obnovy kostela poškozeného během 2. světové války byla zbořena sakristie z roku 1763 a místo ní postavená nová.
Jednolodní stavba s dlouhým obdélným kněžištěm, k jehož severní zdi se přimyká kaple sv. Máří Magdaleny, má v ose západního průčelí předstupující hranolovou věž. Na západní straně navazuje na východní křídlo zámku.
Středověké nástěnné malby uvnitř kostela představují cyklus Kristových pašijí, legendu sv. Františka z Assisi, monumentální figuru sv. Kryštofa a další náboženské a biblické motivy.