Kostel svatého Martina byl založen někdy kolem poloviny 13. století opatem Martinem. Po roce 1335, kdy Třebíč obdržela městská práva, se začaly stavět městské hradby, včetně věže, která je od roku 1716 součástí kostela. Městská věž, vysoká 75 metrů, nabízí návštěvníkům pěkný výhled na město. Dnešní podobu získal chrám v roce 1905 dle návrhu brněnského architekta Welzla.
Rejstříkové číslo KP: | 25901/7-3118 | URL: | http://www.visittrebic.eu/ | GPS souřadnice: | 49°12'53.381"N, 15°52'46.652"E | Slohové období (hlavní): | Gotika | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
V roce 1502 nechal Vilém z Pernštejna přestavět kostel, z této doby se dochovaly dveře u sakristie, klenby, chodby a další dílčí části stavby. V roce 1628 byl kostel získán Adamem z Valdštejna, který dosadil, po nějaké době, kdy kostelu vládli protestanti, katolického faráře. Byly opraveny varhany, zřízeny boční oltáře a byla postavena fara. Po roce 1707 byly uskutečněny barokní úpravy, zvětšena boční kaple sv. Anny a sv. Josefa a za dalších devět let byl stržen kůr a kostel byl propojen s městskou věží.
Městská věž dnes patří ke kostelu sv. Martina. Byla součástí městského opevňovacího systému. Celková výška věže od terénu po vrcholek kříže je 75 metrů, stavba má čtvercový půdorys o straně 11,5 metru. Ochoz věže leží ve výšce 35 metrů, kříž je 4 metry vysoký a otáčí se po větru. Věžní hodiny jsou jedny z největších v Evropě. Průměr ciferníku je 5,5 metru a číslice mají 60 centimetrů. Věž byla postavena po roce 1335, kdy byla Třebíč markrabětem Karlem (později císařem Karlem IV.) povýšena na město se stejnými právy jako Znojmo. Třebíč spolu s právy musela dostát povinnosti postavit hradby a kromě nich byla součástí opevňovacího systému i městská věž. První písemné zprávy se dochovaly z počátku 15. století, kdy byla dostavěna do výše dnešního ochozu. Po vpádu vojsk uherského krále Matyáše Korvína byla zničena horní část věže. V roce 1716 se věž stala součástí kostela, během dalších let byla několikrát poškozena vichřicemi, požáry a byly na ní provedeny i různé stavební úpravy. V roce 1822 při požáru vyhořela a zřítila se horní část věže, spolu s ní shořela i velká část města. Do roku 1862 věž byla v provizorním stavu s nízkou stanovou střechou. V tomto roce město přikročilo ke generální opravě věže. Tak získala podobu velmi blízkou dnešní, práce prováděl třebíčský stavitel Dominik Herzán. Stavba byla završena usazením pozlaceného kříže. Další opravy byly postupně prováděny v letech 1905, 1936, 1956, 1967, 1976 a 1985. Byt, který byl umístěný na ochozu, obýval věžník. Byt byl obydlený až do roku 1956. V letech 1996 a 1997 byla věž rekonstruována, byla opravena fasáda věže, vyměněn ciferník věžních hodin a upraven interiér věže.