Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel Narození Panny Marie, Obrataň
zpět do výpisu
Areál kostela s bývalým hřbitovem a výraznou zvonicí se nachází na návrší v závěru západní části protáhlé trojúhelníkové návsi. Původně filiální gotický kostel pochází nejspíš z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je již připomínaný jako farní. Poslední výraznější stavební úpravy proběhly ve druhé polovině 19. století.
| Region: | Humpolecko a Pacovsko | | Okres: | Pelhřimov | | Obec: | Obrataň |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 19035/3-3177 | | GPS souřadnice: | 49°25'29.206"N, 14°56'37.868"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Raně gotická stavba, ve 14. století doplněná o sakristii, byla vypálena husity. Přístavba lodi proběhla v 15. století, jižní předsíň kostel získal snad v 16. století. Roku 1673 a 1734 byl kostel opravován. Zanedlouho i s věží vyhořel a následně byl v roce 1768 opět obnoven.
Kostel je jednolodní obdélná stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem a obdélnou sakristií na severní straně. Snad z 2. poloviny 14. století pochází klenba presbytáře a hrotitý triumfální oblouk. Loď je rovněž gotická. K zaklenutí lodi čtyřmi poli placky do pasů (do té doby byla loď plochostropá) došlo až ve 2. polovině 19. století. V západní části lodi je situována kruchta na dvou pilířích a třech arkádách. Sakristie je krytá vysokou valenou klenbou. Do závěru presbytáře je vložen úzký gotický hrotitě zaklenutý okenní otvor asi z 30. let 14. století.
Součást areálu tvoří ohradní kamenná zeď, která je doplněná třemi sloupkovými branami z režného cihelného zdiva a patrně pozdně gotickou zvonicí z 15.–16. století s barokní úpravou. Mohutná hranolová zvonice je zastřešena stanovou střechou zakončenou cibulkou. Jako krytina je použit dřevěný štípaný šindel.
Areál kostela s bývalým hřbitovem a výraznou zvonicí se nachází na návrší v závěru západní části protáhlé trojúhelníkové návsi. Původně filiální gotický kostel pochází nejspíš z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je již připomínaný jako farní. Poslední výraznější stavební úpravy proběhly ve druhé polovině 19. století.
