Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel Jména Ježíš, Telč
zpět do výpisu
Kostel Jména Ježíš je spolu s gymnáziem, kolejí a konviktem nedílnou součástí jezuitského areálu. Kostel byl postaven v letech 1666 – 1667. Do náměstí se atypicky obrací boční fasádou Stavba je zástupcem tzv. klasicizujícího baroka. Na výzdobě interiéru se podílelo několik významných umělců té doby.
| Region: | Telčsko | | Okres: | Jihlava | | Obec: | Telč | | Ulice: | Náměstí Zachariáše z Hradce |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Kovanda V., Hamb F. J., Gran Daniel, Raab Ignác |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 23246/7-5249 | | GPS souřadnice: | 49°11'5.94"N, 15°27'5.853"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko | | Slohové období (další): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Panování Slavatů v Telči bylo poznamenáno třicetiletou válkou. Panství sice spravovali mužští členové rodu, jak bylo zvykem, do telčské historie se však nejvýrazněji zapsala vdova po Jáchymu Oldřichovi – Františka, rozená hraběnka z Meggau. Povolala do Telče jezuitský řád, dala pro něj postavit kolej přímo proti zámku (1655) a kostel Jména Ježíš (1667), přestavěla bývalou sladovnu pod farním kostelem v konvikt sv. Andělů (jakousi chrámovou hudební školu) a založila nový hřbitov na Podolí (1676). V té době bylo rovněž založeno i jezuitské latinské gymnázium, lékárna a meteorologická stanice. Slavatové umírají bez mužských potomků a poslední syn Františky, generální představený karmelitánského řádu Jan Karel Jáchym, se i přes udělenou papežskou dispens odmítl oženit a vrátit na rodové statky.
Na výzdobě interiéru kostela se podíleli jak domácí, tak zahraniční umělci. Kostel dnes mimo svou původní sakrální funkci slouží i jako prostor pro pořádání koncertů.
Sochaři a řezbáři podílející se na výzdobě kostela: V. Kovanda (hlavní oltář), Frant. J. Hamb (postranní oltáře, soška sv. Jana Nepomuckého). Malíři: Daniel Gran (obraz Adorace jména Ježíš se sv. Ignácem z Loyoly a dalšími jezuitskými světci na hlavním oltáři,1747), Ignác Raab (obrazy na dvou předních postranních oltářích).
Kostel Jména Ježíš je spolu s gymnáziem, kolejí a konviktem nedílnou součástí jezuitského areálu. Kostel byl postaven v letech 1666 – 1667. Do náměstí se atypicky obrací boční fasádou Stavba je zástupcem tzv. klasicizujícího baroka. Na výzdobě interiéru se podílelo několik významných umělců té doby.
