Objekt fary u kostela sv. Jakuba je vlastně řeholním domem strahovské kanonie premonstrátů, což dokumentuje také znak strahovského opatství umístěný nad vchodem.
Areál vznikl po roce 1634 sjednocením několika starších domů zásluhou Kašpara Questenberka. Zajímavostí je, že fara byla až do roku 1878 propojena s kostelem dřevěnou spojovací chodbou.
Areál fary představuje složitý stavební soubor sjednocený barokní přestavbou, obsahující pozůstatky gotické stavební fáze s mimořádně hodnotnou pozdně gotickou přední světnici s žebrovou síťovou klenbou.
Rejstříkové číslo KP: | 36693 /7-4877 | GPS souřadnice: | 49°23'41.147"N, 15°35'35.225"E | Slohové období (hlavní): | Baroko | Slohové období (další): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Duchovní správu v Jihlavě získal v roce 1233 od řádu německých rytířů premonstrátský klášter Želiv. Po poškození kláštera v době husitských válek byla fara v Jihlavě používaná jako dočasné sídlo komunity. Úpadek kláštera, který vyvrcholil v roce 1567 úmrtím posledního opata, měl za následek, že majetek kláštera, včetně jihlavské fary, získali strahovští premonstráti.
O sto let později sice želivský klášter začal opět fungovat samostatně, ale kapitula povolila aby jihlavská fara již zůstala strahovskému klášteru.
Premonstráti ze Strahova obsazovali faru nepřetržitě do roku 1945. V současné době opět působí premonstráti v Jihlavě jako řeholní dům v rámci strahovské kanonie premonstrátů.