Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Klášter minoritský, Jihlava
zpět do výpisu
Klášter minoritů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen pravděpodobně ve 40. letech 13. století v těsné blízkosti městských hradeb. Klíčovou roli sehrál klášter v roce 1402, kdy bratři zachránili město před přepadením loupeživými rytíři. Na paměť této události vznikla v kostele freska „Přepadení Jihlavy“.
Region: | Jihlavsko | Okres: | Jihlava | Obec: | Jihlava | Ulice: | Matky Boží |
|
Číslo popisné: | 45 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka | Autorství: | Brascha Jacopo, Pilgram Anton (?), Parléř (?) |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 45491/7-4877 | GPS souřadnice: | 49°23'40.415"N, 15°35'14.57"E | Slohové období (hlavní): | Gotika | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Kamenná stavba konventu byla oproti kostelu Nanebevzetí Panny Marie (viz heslo Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jihlava) opožděna. Původní konvent byl zřejmě dřevěná stavba, která byla někdy v 80. letech 14. století nahrazena stavbou kamennou. Z poslední čtvrtiny 13. století se dochovalo celé přízemí konventu s kapitulní síní u chóru kostela. Kapitulní síň je zaklenuta křížovou klenbou o čtyřech polích na středový polygonální sloup. Nejstarší stavební epocha je ukončena rokem 1353. Právě tehdy došlo k rozsáhlému požáru města a k poškození celého kláštera.
V osmdesátých letech byl opraven a rozšířen konventní kostel. V následujícím období klášter chátral, až v letech 1499-1508 došlo k realizaci rozsáhlých stavebních úprav v duchu pozdní gotiky. Je možné, že se na obnově podílela i stavební huť Antona Pilgrama nebo někoho z jihlavských Parléřů.
Další roky minoritům spíše nepřály, počet bratří se rapidně snížil. První třetina 16. století se nesla ve znamení rozmachu luteránského učení. Díky tomu byl minoritský konvent vytlačen mimo dosavadní zájem města. V roce 1574 rozhodl minoritský provinciál Roch Buccerella o opuštění a pronajmutí kláštera městu. V konventu zůstali dva bratři, zajišťující nejnutnější chod kláštera. Za stavovského povstání byli minorité z města vyhnáni. Po bitvě na Bílé hoře se však vrací. Mezi lety 1664-1665 provedl stavitel a architekt Jacopo Brascha stavební úpravy kláštera i kostela. Poslední velké úpravy proběhly v letech 1730-1736. Celý klášter byl tehdy zvýšen o jedno patro, fasáda dostala jednotnou barokní úpravu a jižní křídlo bylo opatřeno dvěma vchody. Definitivní ukončení stavebního úsilí kláštera znamenalo vystavění nového severního průčelí v roce 1756. Doba josefínských reforem sice neznamenala zrušení řádu, přesto význam konventu postupně upadal.
Za totality sloužily klášterní budovy školským účelům a zčásti farnímu úřadu. Dnes zde sídlí Rodinná škola U Matky Boží.