Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Jiří, Řečice
zpět do výpisu
Jedná se o opevněný kostel, s dodnes patrným obranným valem. Intaktně zachovalá středověká stavba s nepatrnými pozdějšími barokními úpravami ukrývá v interiéru soubor středověkých nástěnných maleb.
Region: | Humpolecko a Pacovsko | Okres: | Pelhřimov | Obec: | Řečice |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ne | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Podrobný popis:
První písemná zmínka o kostele je z poloviny 14. století, pravděpodobně je však starší. Obdélná loď je plochostropá, presbytář je zaklenut žebrovou křížovou klenbou. Celá stavba včetně detailů (portály, křtitelnice, kamenný svatostánek) je středověká, z období baroka pochází jen úprava oken v jižní stěně lodi a nové krovy. Ve zdech kostela jsou druhotně použity stavební prvky z románské doby, což napovídá existenci starší stavby na místě dnešního kostela nebo v blízkém okolí. Loď a presbytář vznikly v jednotné stavební etapě kolem třetiny 14. století. O existenci nástěnných maleb v kostele se vědělo již od roku 1915, k jejich odkryvu a restaurování došlo ale až v letech 1940-1944. Malby nevznikly ihned po dostavění lodi a presbytáře, zjistilo se, že překrývají vrstvu, vzniklou až po dostavbě sakristie. Námětem maleb je např. boj sv. Jiřího s drakem, umučení sv. Erasma, scéna Zázračného rybolovu, smrt Panny Marie, Ukřižování či Poslední soud. Ve východní klenební kápi presbytáře se nachází postava Trůnícího Krista, obklopeného čtyřmi evangelisty a také symboly Slunce a Měsíce. Malby jsou vesměs odbornou veřejností považovány za jednoduché, lidové, což je v kontrastu s vyspělým ikonografickým programem. Obnova, provedená a prováděná poslední zhruba tři desetiletí, rehabilitovala půvab stavby, která svým významem široce přesahuje region. Kostel patří spolu s dalšími dvěma kostely v okolí (sv. Markéta v Loukově a sv. Martin v Dolním Městě) k nejpůsobivějším příkladům menších středověkých sakrálních staveb na našem území a jsou souhrnně označovány jako podlipnické kostely.