Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kostel sv. Mikuláše, Velké Meziříčí
zpět do výpisu
Kostel je zasvěcen patronu kupců a ochránci před vodním živlem. První zmínka o kostele v Meziříčí pochází z roku 1317. Na dnešní podobě této gotické stavby se podepsala řada pozdějších stavebních úprav. Kostelní věž - 64 metrů vysoká - je dnes přístupná veřejnosti a nabízí pěknou vyhlídku.
| Region: | Velkomeziříčsko a Bítešsko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Velké Meziříčí |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 23024/7-4547 | | GPS souřadnice: | 49°21'15.177"N, 16°0'48.785"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko | | Slohové období (další): | Architektura po 2. světové válce |
|
Podrobný popis:
Chrám sv. Mikuláše stojí ve výšce 425 m nad mořem. Je 47,6 m dlouhý a má 64 m vysokou věž. Jak stavba vznikala není úplně jasné. Je možné, že kostel už stál ve 12.-13. století. K nejstaršímu kostelu patří obvodové zdivo presbytáře a severní stěna trojlodí, na které byl při opravě chrámu v letech 1946 - 1947 odkryt nízký lomený portálek (vchod). Kostel měl tedy presbytář a jednu loď. Loď však měla pravděpodobně rovný dřevěný strop. V 15. století bylo běžné přestavovat raně gotické dřevěné stropy v lodi na klenuté. Avšak někdy musely být pro přílišnou šířku lodě rozpůlené, a tak vznikalo nové dvojlodí s podpůrnými sloupy. Tak se z původně jednolodního kostela stal dvojlodní. Nešlo o přestavbu z nouze, ale o novou tvorbu. Již na sklonku 14. století vyrostla dvojlodí ve Velké Bíteši, Hustopečích atd. Později bylo potřeba kostel zvětšit, a proto se přistavěla boční jižní loď. Současně byl nově překlenut presbytář, proto má stejné žebrovité klenutí. V té době už také vyrůstala věž se svojí čtvercovou základnou. Kostel byl dokončen asi roku 1410. Po generální opravě roku 1679 byl 24. června posvěcen olomouckým světícím biskupem Janem Josefem Breunerem, pozdějším primasem Čech a arcibiskupem pražským. Proto se v Meziříčí drží pouť v neděli kolem 24. června a říká se jí svatojánská. Nad vchodem do kostela jsou reliéfy čtyř evangelistů okolo Beránka Božího. Jsou z hodovské žuly a lipovského mramoru, autorem je místní rodák, akademický sochař Jiří Marek, usazeny byly v roce 1954. Od tohoto autora je též kamenná socha sv. Antonína pod věží, naproti ní měla být ještě socha sv. Judy a Tadeáše, ale nestalo se tak. Na věži je největší podsvětlený hodinový ciferník u nás. Vnitřní vybavení kostela je barokní a mladší, ze staršího období se dochovala pouze gotická socha Madony.
Kostel je zasvěcen patronu kupců a ochránci před vodním živlem. První zmínka o kostele v Meziříčí pochází z roku 1317. Na dnešní podobě této gotické stavby se podepsala řada pozdějších stavebních úprav. Kostelní věž - 64 metrů vysoká - je dnes přístupná veřejnosti a nabízí pěknou vyhlídku.
