Zřícenina hradu Štamberk, Řásná | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 41830 / 7-5193 GPS souřadnice: 49°12'46.793"N, 15°22'41.319"E Slohové období (hlavní): Gotika

Podrobný popis:

Bítovský purkrabí Jaroslav ze Šternberka získal lesnatou a dosud neobydlenou krajinu sousedící s telčským panstvím výsluhou v 80. letech 13. století. Hned po jejím nabytí začal budovat mohutný hrad o rozloze téměř jednoho hektaru. O dalších štamberských majitelích máme pouze kusovité zprávy. Podle dochovaných pramenů se roku 1356 chystal Štěpán z Březnice postoupit Štamberk Jindřichovi z Hradce. Nevíme však přesně, zda a kdy k tomu došlo, tento rok byl totiž pro zdejší panství dramatický. Hradecký a Rožmberský rod pánů z Růže se spojily v odboji proti Karlu IV. a boje se odehrávaly i na Telčsku. Podle archeologických nálezů byl obléhán dokonce i Štamberk. V dalších letech již ale hrad i okolní panství prokazatelně pánům z Hradce patřilo až do jeho zániku. Na pět let jej sice vlastnil Jan z Kravař, za něhož se roku 1399 provdala Eliška z Hradce a hrad dostala věnem, po jeho smrti se však vrátil zpátky do rukou předchozích majitelů. Poslední doložená písemná zmínka o hradu je z roku 1415. V následujících letech byl Štamberk dobyt husitskými vojsky. Veškerá moc telčského Jana z Hradce se v obraně před husity zkoncentrovala k ochraně Telče. Nedaleký hrad husitským útokům po tuhých bojích podlehl a byl téměř srovnán se zemí. Dnes se tak můžeme o bývalé podobě hradu jen dohadovat. Hlavní věž můžeme tušit na nejvyšším místě. Mělký příkop a parkán chránily jádro budov s palácovými budovami, kde se při archeologických průzkumech našly například zlomky pálené krytiny. Návštěvníka pravděpodobně nejvíce upoutá nejvýraznější dochované torzo zdi na jižní straně areálu. Pravděpodobně se jedná o zbytek jedné z palácových budov či o vyhlídkovou věž.