Stavba zjevně nahradila původní panské sídlo, vybudované v průběhu první poloviny 14. století na více odlehlém místě při vesnici. Bloková tvrz pocházející z období okolo roku 1500, byla po připojení obce k Brtnici po polovině 16. století adaptována na hospodářský dvůr a hlavní obytná budova se pravděpodobně stala sídlem příslušného panského úředníka, z části byla transformována na sýpku. Stavba je ukryta ve vzrostlém porostu nad autobusovou zastávkou.
GPS souřadnice: | 49°20'24.999"N, 15°43'53.283"E | Slohové období (hlavní): | Renesance |
|
Podrobný popis:
Nejstarší písemná zpráva o zdejším panském sídle pochází z roku 1390, a to v souvislosti s převodem zboží ve Střížově Hynkovi Suchému čertu. V této době se zde rozkládá poměrně malá tvrz, avšak s dokonale vybudovaným opevněním, kdy jednotlivé budovy spojovala hradební zeď a přístup k samotnému areálu byl chráněn pevným valem s hlubokým příkopem. Bytelnost stavby byla velmi důležitá, jelikož zdejší tvrz plnila zároveň funkci prvního obranného bodu nedalekého hradu Rokštejna (též "Rukštejna"). Později se uvádí jako pustá. V letech 1957 až 1959 proběhl na místě původní přímělkovské tvrze archeologický průzkum, který odkryl pozůstatky dobře stavěné obdélné budovy, a nalezeno bylo i množství střepů keramiky či řada železných předmětů. Výstavbu v pořadí druhého panského sídla lze směřovat do období přelomu 15. a 16. století. První písemná zmínka jej uvádí až v roce 1547. Tvrz nebyla vystavěna na místě původního sídla, ale ve svahu nad obcí pod vrchem Bizovka (525 m n. m.). Stavební vývoj blokové budovy tvrze není do dnešních dnů zcela ujasněn. Na první pohled je však patrné její složité uspořádání, jež může poukazovat na existenci věže. Není též jasné, kdy tvrz přestala plnit funkci panského sídla. Tento moment je však často spojován s rokem 1566, kdy se Přímělkov stal součástí Brtnice. Areál tvrze byl posléze přeměněn na hospodářský dvůr a hlavní obytná budova se pravděpodobně stala sídlem příslušného panského úředníka, z části byla transformována na sýpku.
Obdélná patrová budova je zastřešena sedlovou střechou, která je po obou stranách ukončena zděnými štíty raně barokního stáří. Při mladších, pravděpodobně až klasicistních úpravách, došlo ke změně rozložení okenních otvorů.