Barokní zámek stojí na místě původního kláštera magdalenitek. První zprávy o klášteře magdalenitek v Dalešicích pocházejí až z roku 1321 v souvislosti s prosbou, kdy dalešický probošt Ondřej žádá papeže Jana XXII. o potvrzení jeho zvolení za generálního představitele řádu Kajícnic sv. Máří Magdalény. Klášterní obydlí navazovalo na severní stranu románského kostela (nyní kostel sv. Petra a Pavla), ke kterému vykonávaly magdalenitky patronátní právo.
V období husitských válek byl klášter vypálen a ačkoliv byl ještě obnoven, nikdy už nedosáhl své předešlé prosperity. Postupně přešel do šlechtických rukou a v 18. století byl razantně přestavěn na barokní zámek.
Rejstříkové číslo KP: | 14473 / 7-2601 | GPS souřadnice: | 49°7'38.381"N, 16°4'44.062"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Poslední převorkou byla Barbora z Tavíkovic. Když v roce 1546 zastavil král Ferdinand I. klášter a jeho statky Karlovi ze Žerotína, ten se musel zavázat, že bude převorku a ještě jednu žijící sestru finančně podporovat až do jejich smrti. Klášter pak postupně přešel do šlechtických rukou. Žerotín jej následně prodal Burianovi Osovskému z Doubravice a na Valči. Majitelé se posléze poměrně často měnili.
Klášterní obydlí bylo nejdříve přebudováno na renesanční tvrz. Největší přestavba proběhla za Daunů v 18. století pravděpodobně podle plánů Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. Zámek tvoří čtyřkřídlá jednopatrová budova obklopující vnitřní dvůr čtvercového půdorysu. Rozlehlý čestný dvůr uzavírá brána s bohatou plastickou výzdobou.