Na místě, kterému se dnes říká na „Starém hradě“, byla před rokem 1368 vystavěna středověká tvrz. Tehdy patřilo želetavské panství odnoži erbu pánů jeleního rohu. Tvrz byla za husitských válek značně pobořena a kolem roku 1560 došlo k její přestavbě v renesančním duchu. Při této přestavbě získala tvrz fasádu zdobenou iluzivním kvádříkováním.
| Rejstříkové číslo KP: | 30905/7-3198 | | GPS souřadnice: | 49°8'49.898"N, 15°40'17.96"E | | Slohové období (hlavní): | Renesance |
|
Podrobný popis:
Počátkem 14. století patřila Želetava rodu Hodických z Hodic. V roce 1368 však již Oldřich z Želetavy prodal ves, mlýn a tvrz, spolu s Markvaticemi, Budíškovicemi, vsí Štítky s hornickým právem ve Zlatých Horách a Jindřichovicemi Benešovi z Weitmile. Želetava posléze vystřídala řadu majitelů, krátce před husitskými válkami ji vlastnili i páni z Hradce. Poslední majitelkou byla Anna hraběnka Attems-Heiligenkreuzova, dcera německého šlechtice Karla Fridricha Kammela z Hardeggeru, jenž Želetavu koupil v roce 1862. V jejím vlastnictví zůstala až do roku 1945. V současné době je budova v interiérech upravena k bydlení.
Jedná se o jednopatrovou budovu obdélného půdorysu. V přízemí se dochovaly místnosti zaklenuté valenými klenbami s výsečemi. Fasáda budovy je vyvedena formou sgrafita kvádrového charakteru, přechod mezi kvádrováním a korunní římsou je pojednán ve sgrafitovém pletencovém ornamentu.
Tvrz, Želetava
Na místě, kterému se dnes říká na „Starém hradě“, byla před rokem 1368 vystavěna středověká tvrz. Tehdy patřilo želetavské panství odnoži erbu pánů jeleního rohu. Tvrz byla za husitských válek značně pobořena a kolem roku 1560 došlo k její přestavbě v renesančním duchu. Při této přestavbě získala tvrz fasádu zdobenou iluzivním kvádříkováním.
