Předchůdcem dnešního zámku byla středověká tvrz připomínaná k roku 1347, patřící vladykům z Kralic. V následujících staletích se na panství vystřídalo několik majitelů z řad nižší šlechty. Dnešní klasicistní vzhled zámek získal přestavbou po požáru v roce 1825.
Rejstříkové číslo KP: | 39464/7-4219 | GPS souřadnice: | 49°26'22.746"N, 16°8'34.415"E | Slohové období (hlavní): | Historizující slohy | Slohové období (další): | Renesance |
|
Podrobný popis:
K významnějším obdobím v dějinách zámku patří doba, kdy jej vlastnil Zdeněk Lhotský z Ptení, který v roce 1568 přestavěl zpustlou tvrz v renesančním slohu. Dědici dalšího z majitelů, Vilému Munkovi z Ivančic bylo panství za aktivní účast na stavovském povstání v roce 1618 zkonfiskováno. Roku 1624 prodala královská komora zámek Janu Jakubu Magnisovi. Pravděpodobně Magnisové přestavěli objekt do podoby pozdně renesančního trojkřídlového dvoupatrového zámku s kaplí, arkádovými lodžiemi a portálem průjezdu. Tyto úpravy jsou ještě dnes i přes pozdější přestavby patrné. Roku 1630 zámek opět změnil majitele. Stal se jím lombardský obchodník Jan Křtitel Bergamesco. V roce 1820 koupil moravecké panství moravský gubernátor hrabě Antonín Bedřich Mitrovský, jeden ze zakladatelů Moravského zemského muzea (tehdy Františkova muzea). Za jeho vlastnictví zámek i s kostelem v roce 1825 vyhořel. Po požáru byl zámek opraven a částečně přestavěn v klasicistním slohu, už jen jako jednopatrový. Kolem zámku byl tehdy vybudován rozlehlý park s exotickými dřevinami. Posledním šlechtickým majitelem byl baron Jiří Nádherný, jenž pobýval na Moravci až do roku 1946. Ten se stýkal s odpůrci Adolfa Hitlera včetně plukovníka Stauffenberga, který spáchal nezdařený atentát na Hitlera (1944). Od roku 1949 sloužil zámek jako dětská ozdravovna a na jaře 1996 jej převzalo do správy Moravské zemské muzeum.