Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zřícenina hradu Lamberk, Březník
zpět do výpisu
Nad údolím meandrující řeky Oslavy necelé dva kilometry jihozápadním směrem od obce Březník se na podlouhlém skalnatém ostrohu tyčil od 70. let 14. století hrad Langenberg, dnes zvaný Lamberk. Hrad byl obýván necelých sto let. Jeho historie byla sice krátká, ale o to více bouřlivá, Páni z Lamberka se proslavili po širokém okolí jako loupeživí rytíři, nejslavnější z nich se jmenoval Jan Sokol.
Region: | Náměšťsko | Okres: | Třebíč | Obec: | Březník |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ne | Způsob ochrany: | kulturní památka | Osobnosti: | Sokol Jan |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 30012/7-2545 | GPS souřadnice: | 49°9'56.355"N, 16°10'5.692"E | Slohové období (hlavní): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Na skalnatém výběžku nechal vybudovat své sídlo Jaroslav III. z Knínic u Krumlova, který se začal později nazývat z Lamberku. Po jeho smrti zdědil panství syn Jan Sokol. Ten se proslavil zejména svými pustošivými výpravami po Moravě až k jižním hranicím s Rakouskem. Za jeho loupeže na něj byla uvalena dokonce klatba. Jan Sokol byl pověřen českým králem Václavem IV., aby bojoval po boku polsko-litevského krále Vladislava II. Jagelonského proti Řádu německých rytířů. V bitvě u Grunwaldu, která se odehrála 15. července 1410, se se svým spolubojovníkem Janem Žižkou z Trocnova významně zasloužil o vítězství budoucího českého krále. Na jedné straně udatný rytíř, na druhé loupeživý rebel zemřel 28. září 1410. Jako příčina úmrtí je uváděna otrava z ryb, které jedl při hostině, na kterou byl pozván Vladislavem II. Jagelonským. Objevují se také hypotézy, že byl Jan otráven záměrně. Sokol po sobě zanechal dva syny, kteří byli vychováváni u krakovského královského dvora. Hrad Lamberk osídlil na krátký čas bratr Jana Sokola Vaněk, který byl také velmi známý svými loupeživými výpravami do Čech i Slezska. Od roku 1459 je uváděno sídlo jako pusté, hrad byl zřejmě zbořen ve 40. letech 15. století moravskými stavy. Od 2. poloviny 16. století připadlo lamberské zboží náměšťskému velkostatku.
Zřícenina gotického hradu leží asi 40 metrů nad hladinou řeky Oslavy. Terén zde byl částečně narovnán, aby stavba mohla vzniknout. Na severovýchodní straně sestupují skalní stěny zpevněné lomovým kamenem přímo do řeky, na nich stála kdysi ohradní zeď, která se dochovala pouze torzovitě. Zhruba v polovině hradeb stála malá půlkruhová bašta, její základy jsou zřetelné dodnes. Původní hradební zdi jsou dobře patrné také ve směru od jihovýchodu, kde byla zřejmě umístěna vstupní brána. V okolí hradeb jsou dobře viditelné příkopy vytesané ve skále o šířce téměř 6 m. Vzhledem k poloze a okolnímu krajinnému rázu zapříčiňujícímu těžkou přístupnost nebyly v okolí hradu kromě příkopů vybudovány žádné jiné fortifikační systémy. Samotné hradní jádro je dnes zasypáno.