Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zřícenina hradu Pyšolec, Vír
zpět do výpisu
Rozsáhlý areál hradu byl zbudován jako středisko samostatného panství v průběhu 13. století. Hrad byl několikrát během svého trvání obléhán a pobořen. Rozsáhle opevněný areál byl rozdělen na tři části. Hradu vévodila mohutná věž, která měla v průměru přes 11 metrů. Zajímavostí bylo, že věž byla dokola opatřena vlastní hradbou. Hrad zanikl ve druhé polovině 15. století.
Region: | Bystřicko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Vír |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ne | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 16927/7-4610 | GPS souřadnice: | 49°32'40"N, 16°20'4.225"E | Slohové období (hlavní): | Gotika |
|
Podrobný popis:
I přes zjevné stáří hradu, jehož historie sahá do doby 13. století, je v písemných pramenech poprvé uváděn v roce 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodává Ješkovi z Kounic. Jeho značné stáří dokládá i fakt, že se hrad při prodeji nacházel v sutinách. Ve smlouvě je dále uvedena zmínka o postoupení majetku v případě úmrtí jednoho z nich. Krátce po uzavření smlouvy Ješek z Kounic umírá a hrad tak zpět připadá Pernštejnům. Roku 1359 mění Filip z Kounic s markrabětem Janem pobořený hrad Pyšolec za zboží v Dunajovicích. Hrad Pyšolec je pak jako zeměpanské sídlo obnoven. V roce 1437 prodává rakouský vévoda a markrabě Albrecht svůj díl pyšoleckého zboží Janu z Lomnice. Za krátký čas, roku 1446, přechází hrad Pyšolec s celým příslušenstvím z majetku Lomnických do držení Jana z Pernštejna. Od tohoto roku přechází pyšolecké zboží opět do rukou Pernštejnů. Během česko-uherských válek byl hrad ve druhé polovině 15. století pobořen a dále již nebyl obnoven.
Do dnešních dnů se zachovalo množství zděných konstrukcí, zejména pak mohutné pozůstatky hradního paláce a věže.