Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zřícenina hradu Kraví Hora, Kuroslepy
zpět do výpisu
Hrdý hrad Kraví Hora, vypínající se od 14. století na kopci nad řekou Oslavou nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí, býval ve své době obávaným loupežnickým sídlem. Do dnešní doby se z jeho pyšných zdí dříve naplněných bohatstvím zachovaly pouze nepatrné pozůstatky. Majestátnost gotického hradu však z tohoto místa obklopeného nádhernou přírodou dýchá dodnes.
| Region: | Náměšťsko | | Okres: | Třebíč | | Obec: | Kuroslepy |
|
| Zpřístupnění: | volně přístupné | | Bezbariérový přístup: | ne | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 15402 / 7-2819 | | GPS souřadnice: | 49°8'21.075"N, 16°13'46.131"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika |
|
Podrobný popis:
O hradu Kraví Hora máme první zmínky z roku 1367 a roku 1387 se o něm píše jako o tvrzi. Tohoto roku jej do vlastnictví získali bratři Jindřich a Přibík Šíp ze Šelmberka. Když se Přibík roku 1390 oženil se Zdínkou z Odlochovic, začala se psát místní loupežnická historie. Družina sídlící na hradě byla jednou z nejobávanějších na Moravě a její výpady byly nejničivější pro blízké okolí, zejména pro majetky třebíčského kláštera. Tři majitelé hradu přitom byli pouze organizátory loupeží a sami se jich nezúčastňovali.
Sílící se strach a stížnosti obyvatel okolí vedly k tomu, že roku 1409 obléhala Kraví Horu vojska ze Znojma. Hrad byl ale velmi dobře chráněn a toto obléhání nebylo úspěšné. Loupeže tak mohly pokračovat až do husitských válek. Tehdy už ale došla okolním pánům trpělivost a při dalším obléháním byla Kraví Hora dobyta a zničena. Tato událost není v pramenech datována, není tedy jasné, zda k ní došlo ještě za husitských válek nebo při hromadné akci moravských stavů proti sídlům loupežníků po roce 1440. V listině krále Vladislava II. z roku 1494, kterou je potvrzeno vlastnictví Kraví Hory Bludovi z Kralic, je hrad již uváděn jako pustý.
Dnes na místě bývalého lupičského hradu nalezneme pouze dva rozsáhlejší zbytky kamenného zdiva. Výše položená stěna je zřejmě zbytkem věže. Druhá stěna, která stojí nad prudkým srázem, je zbytkem hradebního pásu. Stále jsou ale rozeznatelné pozůstatky zdiva hradeb a nároží hranolové západní bašty i prohlubeň dříve sloužící jako studna nebo cisterna.
Hrdý hrad Kraví Hora, vypínající se od 14. století na kopci nad řekou Oslavou nedaleko jejího soutoku s Chvojnicí, býval ve své době obávaným loupežnickým sídlem. Do dnešní doby se z jeho pyšných zdí dříve naplněných bohatstvím zachovaly pouze nepatrné pozůstatky. Majestátnost gotického hradu však z tohoto místa obklopeného nádhernou přírodou dýchá dodnes.
