Patrová čtyřkřídlá budova zámku kolem obdélného nádvoří v sobě ukrývá tvrz ze 14. století. Zámek, jenž byl v roce 1675 za arcibiskupa Jana Bedřicha hraběte z Valdštejna přestavěn a barokizován, patřil spolu se vsí až do roku 1949 pražským biskupům (později arcibiskupům).
Rejstříkové číslo KP: | 36658/3-3169 | GPS souřadnice: | 49°23'1.07"N, 15°21'51.73"E | Slohové období (hlavní): | Renesance | Slohové období (další): | Klasicismus | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Na krátkou dobu se tvrz dostala do rukou šlechty, vystřídala několik vlastníků a v polovině 16. století byla přestavěna rodem Leskovců na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl však zámek roku 1623 na rozkaz krále Ferdinanda II. vrácen pražskému arcibiskupství. Obec však roku 1827 vyhořela a tak byl zámek v roce 1675 za arcibiskupa Jana Bedřicha hraběte z Valdštejna přestavěn a barokizován. V majetku arcibiskupství zůstal až do roku 1949, poté zde byla umístěna škola a obecní byty. Z poněkud omšelých fasád do nádvoří je dosud patrný bohatý stavební vývoj objektu a místy jsou patrné zbytky renesančních sgrafit. Dnešní průčelí do návsi zdobené štukovým dekorem pochází z klasicistní úpravy na konci 18. století (současně byla vystavěna blízká fara). Nad vstupem je umístěn arcibiskupský erb Jana Bedřicha z Valdštejna, na němž je orlice ve středu štítu navíc doplněna o písmena FII, připomínající, kdo vrátil zámek do rukou pražských arcibiskupů. Erb nese letopočet barokní přestavby 1675. Dnes jsou v zámku byty.