Zámek býval vodní tvrzí, která ve 14. století patřila Dobešovi z Bechyně. Členové rodu Leskovců, kteří Horní Cerekev vlastnili v letech 1411 - 1655, tvrz rozšířili a renesančně přestavěli. Barokní úpravy zámku proběhly za Františka Ferdinanda z Khuenburgu a do dnešní podoby nechal zámek v roce 1734 upravit hrabě Maxmilián z Regalu.
Rejstříkové číslo KP: | 22566/3-3000 | GPS souřadnice: | 49°19'8.009"N, 15°19'50.499"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
V roce 1842 koupil Horní Cerekev příslušník vedlejší větve pruského panovnického rodu, kníže Karel Antonín Friedrich Meinrad z Hohenzollern-Sigmaringen. Poslední majitelé však na zámku nebydleli a zámek se stal sídlem vrchnostenské správy panství. Ta byla v roce 1877 zrušena a byla spojena se správou panství ve Štokách. Zámek začal chátrat. V roce 1930 vyhodnotil úřední odhadce stav za špatný. Ve vlastnictví rodu Hohenzollernů zůstala Horní Cerekev až do roku 1945, kdy byl zámek i s panstvím konfiskován jako nepřátelský německý majetek. Ministerstvo zemědělství přidělilo konfiskovanou zámeckou budovu místnímu národnímu výboru, který plánoval adaptovat zámek na městské úřadovny a kulturní dům. Plán se však neuskutečnil a v zámku byly zřízeny byty. Od roku 1994 je zámek v soukromém vlastnictví.
Dvoupatrová budova má podkovovitý půdorys. Průčelí jsou členěna římsami a pilastry. Dvorní průčelí severního a východního křídla je v přízemí a v obou patrech otevřeno arkádami, které jsou v patrech opatřeny šestidílnými okenními výplněmi s dřevěnými rámy. V rizalitu východního křídla se nachází renesanční portál s otvory pro kladky padacího mostu. Tento most sloužil pro pěší, pro jízdu byl upraven vjezd z náměstí přes baštu a most na západní straně. Pravděpodobně v 2. polovině 19. století přišel zámek o svoji přednost, a to vodní příkop.