Předchůdcem zámku byl hrad, založený pravděpodobně kolem poloviny 13. století. Dochované části plášťové zdi a nárožních věží naznačují, že hrad mohl svou pravidelnou dispozicí náležet k typu francouzského kastelu. Dle některých zpráv zde měla pobývat královna Eliška Přemyslovna. K jejímu pobytu se váže každoroční městská slavnost Barchan, která se v Jemnici koná už od poloviny 14. století. Zámek je příležitostně přístupný veřejnosti.
Rejstříkové číslo KP: | 11221/7-2709 | GPS souřadnice: | 49°1'2.505"N, 15°34'19.255"E | Slohové období (hlavní): | Gotika | Slohové období (další): | Rokoko | Slohové období (další): | Renesance | Slohové období (další): | Klasicismus | Slohové období (další): | Historizující slohy | Slohové období (další): | Baroko | Slohové období (další): | Architektura po 2. světové válce |
|
Podrobný popis:
Jemnický hrad je poprvé zmiňován v letech 1295 a 1298 v souvislosti s úřadem královského purkrabího v Jemnici. Město i hrad byly v průběhu staletí několikrát vypleněny. V polovině 15. století předal král Ferdinand I. město a hrad do dědičného držení Jindřichovi Meziříčskému z Lomnice. Jindřichův syn Tas, nejvyšší soudce Markrabství moravského, nechal starý gotický hrad přestavět na renesanční zámek. Tasovi dědicové prodali jemnické panství Jindřichu Zahrádeckému ze Zahrádek a po jeho smrti přešlo panství do držby Jankovských z Vlašimi. V roce 1755 získal jemnický zámek jako dědictví hrabě Maxmilián Daun, který ho nechal barokně přestavět. Dalšími majiteli v rychlém sledu byli Stadionové (1815–1826), hraběnka Trautmannsdorffová (1826–1841) a jako poslední šlechtická rodina získala Jemnici rodina Pallavicini (1841–1945). Pallaviciniové přestavěli zámek ve stylu druhého rokoka. Po válce jim byl zámek zkonfiskován a v letech 1945–1992 sloužil armádě, která jej značně zdevastovala. Teprve po roce 1992, kdy objekt přešel do majetku města, bylo přistoupeno k alespoň základní obnově objektu.