Převážně klasicistní stavba má své kořeny v původně selském statku, který je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1550, kdy ho rychtář Michal prodával svému synu Janovi. Budova proděla v následujících staletích řadu přeměn. Objekt sloužil jako rychtářská usedlost a patřil k nejreprezentativnějším objektům v obci. Od 90. let 19. století v domě vyrůstali sourozenci Křičkovi, kteří se později stali uznávanými umělci. Jaroslav proslul jako hudební skladatel, Petr a Pavla pak získali věhlas v oblasti literární. Maršovská rychta dnes slouží jako hotel se stylovou restaurací.
| Rejstříkové číslo KP: | 37650/7-4292 | | GPS souřadnice: | 49°34'44.65"N, 16°4'42.329"E | | Slohové období (hlavní): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
K rychtě přináleželo již od 16. století právo výčepní, byla zde umístěna šenkovna. U objektu také stály stoupy na tlučení povřísla. Posledním rychtářem byl Jan Mlinář. Se zrušením poddanství v roce 1848 tato funkce vrchnostenských úředníků zanikla. Novým správcem se stal starosta František Mlinář.
Architektura stavby nás utvrzuje v názoru, že se jednalo o skutečně majestátní a rozlehlé sídlo. Fasáda jednopatrové budovy obdélného půdorysu je velmi bohatě zdobena. Ve střední ose vystupuje rizalit, který je završen trojúhelníkovým štítem vyneseným na čtyřech sloupech zakončených dekorovanými hlavicemi s převážně rostlinnými motivy. Architektuře stavby dominuje klasicistní podoba, v jádru se jedná o barokní stavbu.
Rychta byla rodným domem Františky Minářové, která se provdala za novoměstského učitele Františka Křičku. Společně se odstěhovali do Kelče, kde získal František místo učitele. V novém místě bydliště založili manželé rodinu, nejprve se jim v roce 1882 narodil syn Jaroslav, dva roky poté Petr a nakonec v roce 1886 Pavla. Po náhlé smrti jejich otce se rozhodla matka vychovávat své děti v jejím rodném bydlišti, a tak se natrvalo přestěhovali zpět na Maršovskou rychtu, kterou již dobře děti znaly ze svých prázdninových pobytů na tomto místě. Nejstarší syn Jaroslav se vydal hudební cestou, stal se profesorem pražské konzervatoře a hudebním skladatelem. Ovlivněn místem svého mládí složil například Bábinčin maršovský valčík. Mladší Petr se stal významnou osobou na ministerstvu školství a pracoval také v univerzitní knihovně v Praze. Ceněn byl ovšem zejména za své lyrické básně, ke kterým čerpal inspiraci opět z míst svého dětství z oblasti Horácka. Nejmladší z trojice úspěšných sourozenců byla Pavla, která se vydala cestou učitelskou a k tomu se věnovala psaní lyrických básní i próze. Ve svých příspěvcích psaných do Lidových novin a Horáckých listů vzpomínala často na zdejší kraj a život v něm.
Rychta, Maršovice
Převážně klasicistní stavba má své kořeny v původně selském statku, který je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1550, kdy ho rychtář Michal prodával svému synu Janovi. Budova proděla v následujících staletích řadu přeměn. Objekt sloužil jako rychtářská usedlost a patřil k nejreprezentativnějším objektům v obci. Od 90. let 19. století v domě vyrůstali sourozenci Křičkovi, kteří se později stali uznávanými umělci. Jaroslav proslul jako hudební skladatel, Petr a Pavla pak získali věhlas v oblasti literární. Maršovská rychta dnes slouží jako hotel se stylovou restaurací.
