Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Dům č. p. 43, Český Herálec
zpět do výpisu
Obec patří k místům s hojně dochovaným výskytem autentických domů a usedlostí lidové architektury. Ve zdejší oblasti převládají zejména roubené stavby, jedním z těchto objektů je také stavení č. p. 43. Drobná přízemní stavba patří k nejstarším objektům v Herálci, její vznik lze datovat na počátek 19. století. Do dnešní doby si zachoval dům tradiční dispoziční uspořádání (komorovo-chlévní typ domu).
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Herálec |
|
| Číslo popisné: | 43 | | Zpřístupnění: | nepřístupné | | Bezbariérový přístup: | nedefinováno | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 27911/7-4044 | | GPS souřadnice: | 49°41'12.973"N, 15°59'25.531"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Proslulost Herálce je spojena se zdejšími sklárnami. Podhorská oblast nepřála příliš zemědělství a zdejší rodiny se věnovali rukodělné domácí výrobě vlasových sítěk a síťování.
Velkým úspěchem bylo zastoupení herálecké lidové architektury na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, která se mimo jiné věnovala vesnickým stavbám. Ve výstavním areálu v Praze-Holešovicích tak vyrostly modely usedlostí, vzorem pro tzv. "východočeský horácký statek" byl Popelkův statek z Herálce.
Velice hodnotné objekty a jejich součásti dnes může návštěvník obdivovat také ve skanzenu lidových staveb na Veselém Kopci, kam byla z Herálce přemístěna tzv. Mičkova chalupa, datovaná k roku 1821 (dle letopočtu na spodním záklopu kabřince), a dřevěný žentour dovezený z Greogorova statku se stal součástí polygonální stodoly ze Sádku.
Venkovský dům č. p. 43 stojí na kamenné podezdívce, stěny jsou tvořeny hraněnými trámy v nárožích spojovanými tzv. rybinovou vazbou. Tak jak je to typické u většiny horáckých domů, je roubení "v kožichu", tedy omítané hliněnou směsí s různými příměsmi slámy apod., na závěr jsou pak obvodové stěny líčeny vápenným nátěrem. Vápno má pro dřevo konzervační účinky, chrání ho před drsnými klimatickými podmínkami zdejších vrchoviny a zároveň zamezuje napadení dřeva různými škůdci. Vápenné nátěry na domech byly obnovovány velice často, i několikrát do roka, zejména před různými svátky a významnými událostmi. Do domu se vstupuje přes dřevěný přístavek, tzv. "barák", síň dělí objekt na dvě části, nalevo jsou přístupné světnice, napravo pak byly situovány chlévy a komora.
-
Obec patří k místům s hojně dochovaným výskytem autentických domů a usedlostí lidové architektury. Ve zdejší oblasti převládají zejména roubené stavby, jedním z těchto objektů je také stavení č. p. 43. Drobná přízemní stavba patří k nejstarším objektům v Herálci, její vznik lze datovat na počátek 19. století. Do dnešní doby si zachoval dům tradiční dispoziční uspořádání (komorovo-chlévní typ domu).
