Hodnotným dokladem lidové architektury severního Horácka je roubený venkovský dům č. p. 37, který si do dnešní doby zachoval řadu autentických prvků. Objekt se nachází u pravého břehu Bílého potoka v nejjižnější části obce zvané Chobot. Vesnice si udržela do dnešní doby původní urbanistické uspořádání horské osady, která je tvořena několika skupinami domů, které jsou od sebe daleko roztroušeny.
Rejstříkové číslo KP: | 22589/7-4183 | GPS souřadnice: | 49°36'49.419"N, 16°7'17.679"E | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Stěny domu tvoří hraněné trámy v nárožích spojované rybinovou vazbou. Roubení domu bylo původně „v kožichu“, tedy omítané hliněnou omítkou s příměsí sekané slámy, stěny pak byly líčeny bílým vápnem: tato technologie je pro Českomoravskou vrchovinu velmi typická, vápno chránilo dřevo před nepříznivými klimatickými vlivy i před dřevokaznými škůdci. Vápenné nátěry na domech byly obnovovány velice často, i několikrát do roka, zejména před různými svátky a významnými událostmi. Lichoběžníkový štít domu je bedněn svisle kladenými prkny, ve spodní části je zakončen podlomenicí (chrání průčelí pře zatékáním). Zhlaví trámů krovové konstrukce jsou zdobně profilovaná. Na stěny domu dosedá sedlová střecha nad oběma štíty s valbičkami. Ačkoli byl v minulosti jako střešní krytina ve venkovském prostředí nejdostupnější a nejlevnější možností dřevěný štípaný šindel, dnes je tomu naopak a staveb s touto krytinou je pouze poskrovnu. Ne nadarmo se ovšem říká, že střecha tvoří korunu domu, tak tomu u stavení č. p. 37 na Kuklíku bezesporu je. Na severozápadní straně od domu stojí kamenné hospodářské stavení, v horní části bedněné ze svisle kladených prken. K objektu původně patřila také dřevěná roubená obdélná stodola stavěná z kuláčů, která byla kvůli velmi špatnému stavu zbořena.