Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Usedlost č. p. 12, Krátká
zpět do výpisu
Objekt byl vystavěn mezi lety 1741-1775 a řadí se mezi nejstarší stavební památky v obci. Zcela jedinečné architektonické ztvárnění, dispoziční a konstrukční řešení i použití materiálu se vymyká stavbám lidového charakteru určeným k obývání. Objevují se proto opodstatněné domněnky, že primární využití nesloužilo k trvalému bydlení, ale že se jednalo zřejmě o budovu školy, evangelickou modlitebnu či faru.
| Region: | Novoměstsko a Ždársko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Sněžné |
|
| Číslo popisné: | 12 | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 41066/7-7124 | | GPS souřadnice: | 49°38'29.511"N, 16°5'38.142"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
V obci Krátká můžeme nalézt ucelený a jedinečně dochovaný soubor lidové architektury, sídlo je prohlášeno vesnickou památkovou rezervací. Dům č. p. 12 stojí na obdélném půdorysu. Zdivo v přízemí je vystavěno za použití převážně kamenného materiálu, patro je roubené, obkládané svisle kladenými prkny. Za pozornost určitě stojí krytá dřevěná pavlač na západní straně domu. Mansardová střecha je kryta dřevěným štípaným šindelem. Dispozice objektu je značně členitá. Místnosti i vstupní síň v přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s protilehlými křížovými lunetami. Tyto prostory sloužily zřejmě k ustájení dobytka, drůbeže a jako sklad pro palivové dříví. Do prostoru v patře byly druhotně pomocí zděných příček vestavěny obytné prostory světnice a komory. Veškerá konstrukční řešení, zpracování dřevěných prvků i kovářské práce jsou dokladem vysoké řemeslné i umělecké zručnosti tvůrců. V objektu nyní sídlí ekologické informační centrum CHKO Žďárské vrchy. Je zde trvale umístěna expozice „Žďárské vrchy- dílo přírody i člověka“. Prostory jsou využívány také k dalším menším výstavám fotografií, jsou zde pořádány přednášky a promítání filmů spojených s ekologií a místním regionem.
Objekt byl vystavěn mezi lety 1741-1775 a řadí se mezi nejstarší stavební památky v obci. Zcela jedinečné architektonické ztvárnění, dispoziční a konstrukční řešení i použití materiálu se vymyká stavbám lidového charakteru určeným k obývání. Objevují se proto opodstatněné domněnky, že primární využití nesloužilo k trvalému bydlení, ale že se jednalo zřejmě o budovu školy, evangelickou modlitebnu či faru.
