Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Usedlost č. p. 8, Ubušínek
zpět do výpisu
Jihozápadní okraj obce uzavírá rozlehlá usedlost lidového charakteru. Hlavní křídlo je rozděleno rozlehlou síní, do které vede z podélné severní strany domu vstup zdobený štukovými plastickými sloupy s profilací. Obytná část je roubená, přiléhající hospodářské zázemí je zděné z vnější strany s naznačenými rámy a záklenky slepých oken. K hlavní hmotě stavení přiléhají další, menší hospodářské části s kurníky, chlévy, ovčínem, kolnami a roubenou stodolou, společně svírají čtyřbokou dispozici dvora.
| Region: | Bystřicko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Ubušínek |
|
| Číslo popisné: | 8 | | Zpřístupnění: | nepřístupné | | Bezbariérový přístup: | nedefinováno | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 29758/7-4500 | | GPS souřadnice: | 49°36'35.683"N, 16°17'1.306"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Obec Ubušínek vznikla při kolonizaci zdejší oblasti ve 14. století. Ves byla často nazývána dle vedlejší větší osady „Malý Ubušín“. Díky jedinečně dochovaným stavbám lidové architektury, které se v obci vyskytují ve větší míře, zde byla v roce 1995 vyhlášena vesnická památková zóna. Tradiční chaloupky zde doplňují atypické srostlice obytných domů s do patra vystavěnými sýpkami.
Stěny venkovské usedlosti č. p. 8 jsou líčeny bílým vápenným nátěrem. Tento postup se na Českomoravské vrchovině rozšířil zejména ve spojitosti s protipožárními nařízeními z konce 18. a počátku 19. století, kdy byla omezována stavba domů ze spalných materiálů: bílý nátěr tak alespoň částečně připodobnil objekt zděným omítaným domům. Vápenný nátěr navíc chránil dřevěné části před drsnými klimatickými podmínkami i škůdci. Líčení se obnovovalo velmi často, zejména před významnými svátky a událostmi, jakými byly například Velikonoce.
Hlavní stavení usedlosti je typem tzv. smíšené komorovo-chlévní dispozice domu, kdy středem objektu vedla rozlehlá chodba, ze které byly přístupné světnice i komora s uskladněnými potravinami a chlévy. Hospodář tak měl všechny důležité věci pod jednou střechou, což bylo vítané zejména v zimních měsících, kdy okolí domu zahalily peřiny hlubokého sněhu.
Jihozápadní okraj obce uzavírá rozlehlá usedlost lidového charakteru. Hlavní křídlo je rozděleno rozlehlou síní, do které vede z podélné severní strany domu vstup zdobený štukovými plastickými sloupy s profilací. Obytná část je roubená, přiléhající hospodářské zázemí je zděné z vnější strany s naznačenými rámy a záklenky slepých oken. K hlavní hmotě stavení přiléhají další, menší hospodářské části s kurníky, chlévy, ovčínem, kolnami a roubenou stodolou, společně svírají čtyřbokou dispozici dvora.
