Stavení, které sloužilo rychtáři (tzv. rychta), získalo nynější podobu na začátku 19. století, kdy proběhla klasicistní přestavba objektu. Hlavní, okapově orientované průčelí nese pozůstatky působivé štukové výzdoby a mohutný kamenný portál s datací 1809.
| GPS souřadnice: | 49°26'41.359"N, 15°58'50.517"E | | Slohové období (hlavní): | Klasicismus | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Nejstarší dějiny obce sahají do druhé poloviny 14. století. Roku 1376 se ves uvádí jako "Crasyna villa". Již na počátku 17. století se zde zmiňuje dědičná rychta (č. p. 3). V roce 1649 je zde jmenován rychtář Jan Skalka, který na vlastní prosbu získává od hraběte Rudolfa Kounice, držitele meziříčského panství, potvrzení veškerých dosavadních práv. Po smrti Jana Skalky se dědičná rychta dostává do rukou Tomáše Skalky. Roku 1775 je na rychtě uváděn jistý Tomáš Ambrož, jenž odváděl vrchnosti 27 krejcarů gruntovní činže, 15 krejcarů za hlásku, 4 slepice a 16 vajec. Poté je zde opět uváděn rod Skalků. Přízemní podsklepená budova rychty se rozkládá na obdélném půdoryse a je zastřešena rozměrnou valbovou střechou. Mezi nejhodnotnější část objektu patří zejména okapově orientované hlavní průčelí opatřené klasicistním štukovým dekorem. V ose průčelí je dále prolomen hlavní vstup s kamenným portálem, jenž je v klenáku opatřen datací 1809 (zřejmě datování klasicistní přestavby). Kamenný portál nese dvoukřídlá svlaková vrata s bohatě provedeným klasováním. Interiér rychty je v celém rozsahu zaklenut. Obytné prostory jsou sklenuty vesměs pruskými klenbami do pasů, jedna z místností je pak opatřena klenbou plackovou, v jejímž středu je provedeno vlysové zrcadlo tvaru kvadrilobu (čtyřlistu). Hospodářská část je zastropena klenbou valenou s výsečemi.
Rychta, Krásněves
Stavení, které sloužilo rychtáři (tzv. rychta), získalo nynější podobu na začátku 19. století, kdy proběhla klasicistní přestavba objektu. Hlavní, okapově orientované průčelí nese pozůstatky působivé štukové výzdoby a mohutný kamenný portál s datací 1809.
