Statek má uzavřenou pravoúhlou dispozici vycházející z typu franckého dvorce. Byl soběstačnou hospodářskou jednotkou. Jeho části tvoří obydlí hospodáře a výměnkáře, dvůr, chlévy, stodoly a zahrada. Zemědělská selská usedlost je přízemní budova s půdním polopatrem s okapovou orientací, s hřebenem střechy rovnoběžným s podélnou osou návsi.
| Rejstříkové číslo KP: | 10783/7-8626 | | GPS souřadnice: | 49°7'1.949"N, 15°55'13.897"E | | Slohové období (hlavní): | Eklektismus |
|
Podrobný popis:
Fasáda obrácená do návsi je opatřena dekorativními prvky, které odpovídají poslední čtvrtině 19. století. Statek má asymetricky umístěný vjezd do dvora. Vlevo od vjezdových vrat jsou čtyři okna a vpravo dvě. Koncem 20. století byla osazena nová okna nekorespondující s původními okny v líci fasády. Střecha domu je valbová, krytá bobrovkou. Vlevo pod částí hospodářova obydlí je oplocená předzahrádka s plotem z drátěných dílců, původně zde byla pro Boňov typická kamenná omítaná zídka. Vpravo od dřevěných zdobených vjezdových a vstupních vrat je osazena pamětní deska upomínající, že právě v tomto statku hospodařil statkář Michal Kratochvíl, který byl popraven v roce 1944 za ukrývání členů paradesantní jednotky operace Spelter (viz heslo Boňovští hrdinové z roku 1944, Boňov). Po 2. světové válce se stal statek součástí Jednotného zemědělského družstva, které zde mělo kanceláře a využívalo i hospodářské objekty statku pro chov krav. V 80. letech 20. století zde došlo k požáru kravína a po uhašení byl objekt provizorně zastřešen. Po restituci byl navrácen vzdálené rodině sedláka Kratochvíla. Nyní je statek neobydlený, v nepříliš dobrém stavebně technickém stavu a jeho další osud je nejasný.
Původně samostatná obec Boňov (dnes součást města Jaroměřice nad Rokytnou) si zaslouží naši pozornost nejen díky poměrně zachovalému souboru lidových staveb, typických pro jihozápadní část Moravy, ale i pro svůj historický vývoj a dějinný regionální význam. V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekeromlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici č. II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů. Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).
Jedná se o obec horského návesního typu. Malebná náves je obklopena štítově orientovanými uzavřenými statky s branou (např. č. p. 4, 5, 6, 7) a přízemními, delší stranou do ulice řazenými domy se zdobenými vjezdovými branami (č. p. 9, 10, 35, 36, 37). Pro Boňov je typický a jedinečný prvek – předzahrádky ohrazené kamennými, vápnem olíčenými zídkami, za kterými se ukrývají zahloubené sklípky. Uprostřed návsi se nachází kaple se zvoničkou pocházející z druhé poloviny 19. století. Pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení byla obec Boňov v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou.
Usedlost č. p. 10, Boňov
Statek má uzavřenou pravoúhlou dispozici vycházející z typu franckého dvorce. Byl soběstačnou hospodářskou jednotkou. Jeho části tvoří obydlí hospodáře a výměnkáře, dvůr, chlévy, stodoly a zahrada. Zemědělská selská usedlost je přízemní budova s půdním polopatrem s okapovou orientací, s hřebenem střechy rovnoběžným s podélnou osou návsi.
