Radnice se do domu č. p. 1 na náměstí, který byl ve vlastnictví města již do roku 1671, přestěhovala až v roce 1850. Složitý stavební vývoj objektu dokládá zachovaný gotický sklep, renesanční podloubí, portálky ve vstupní chodbě a barokní klenby v prvním patře. Dům míval původně štít, ten byl roku 1841 snesen a po více než 160 letech byl v roce 2005 opětovně obnoven. Z okna v patře budovy byl 28. října 1918 oznámen vznik samostatné Československé republiky.
| Rejstříkové číslo KP: | 30654 / 3-2854 | | GPS souřadnice: | 49°25'53.178"N, 15°13'23.623"E | | Slohové období (hlavní): | Klasicismus | | Slohové období (další): | Renesance | | Slohové období (další): | Baroko | | Slohové období (další): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Budovy radnic patřily ve městech k nejvýraznějším stavbám, a to nejen z hlediska společenského významu, ale i po stránce architektonického ztvárnění. Měšťané zde demonstrovali svoji moc, práva i bohatství.
První zmínka o radnici v Pelhřimově pochází již z roku 1491, radnice však byla v té době umístěna v jiném měšťanském domě na náměstí. Po požáru roku 1582 našla radnice na více než 250 let útočiště na zámku Říčanských a zde sídlila až do roku 1849, kdy byl zámek postoupen c. k. Okresnímu soudu. Pak se přestěhovala do domu č. p. 1, který jako sídlo městského úřadu slouží doposud.
Radnice, Pelhřimov
Radnice se do domu č. p. 1 na náměstí, který byl ve vlastnictví města již do roku 1671, přestěhovala až v roce 1850. Složitý stavební vývoj objektu dokládá zachovaný gotický sklep, renesanční podloubí, portálky ve vstupní chodbě a barokní klenby v prvním patře. Dům míval původně štít, ten byl roku 1841 snesen a po více než 160 letech byl v roce 2005 opětovně obnoven. Z okna v patře budovy byl 28. října 1918 oznámen vznik samostatné Československé republiky.
