Rychta hornoměstská, Velké Meziříčí | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 33644/7-4571 GPS souřadnice: 49°21'21.001"N, 16°0'30.004"E Slohové období (hlavní): Baroko Slohové období (další): Gotika

Podrobný popis:

V průběhu 13. a 14. století se Meziříčí stalo centrem velkého panství, zahrnujícího kromě Meziříčska též Náměsťsko a sahajícího až k Novému Veselí. Speciální právní postavení v rámci Velkého Meziříčí získalo Horní Město, které mělo nárok na svého zástupce v městské radě. V pohusitském období již bylo pravidlem, že v řadě konšelů na posledním místě vždy figurovaly dvě osoby z Horního Města. Rychtář byl zástupce vrchnosti, bohatý sedlák, rozsuzoval spory, dohlížel na vybírání dávek. Rychtář (též richter, iudex, fojt, šoltys) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce. Během 15. a 16. století se obsah funkce změnil, od roku 1547 v městě dosazený královský rychtář reprezentoval jen zájmy panovníka. Funkce královského rychtáře byla zrušena v roce 1783. Nejběžnější součástí městské jurisdikce bylo řešení nesporné agendy civilního soudnictví, tedy majetkové a dědické řízení. Konšelé dohlíželi na řádné zápisy směn nemovitostí, odkazů, testamentů a svatebních smluv. Zvláštní pozornost věnovali též správě sirotčích peněz, kde bylo nutné přesně ocenit pozůstalosti a určit práva i povinnosti příbuzných. Městská rada v pozdější době (na počátku 16. století) také zodpovídala vrchnosti za odvádění poplatků (městské berně). Dům byl ještě koncem 20. století ve zcela havarijním stavu a v interiérech se mnoho historických stavebních konstrukcí nepodařilo zachránit. Dlouhou historii domu tak dokumentují především středověké sklepy a pozdně barokní fasáda.