Mohlo by Vás zajímat...
Sokolovna, Pacov
zpět do výpisu
Stavba sokolovny byla realizována v letech 1926–1927 podle plánů architekta Františka Krásného. Dokončení stavby připomíná letopočet vytesaný na kamenné desce zasazené do průčelí objektu. V následujícím roce byla zakoupena louka za sokolovnou na letní cvičiště.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Původní Hasičsko-tělocvičná jednota Sokol v Pacově vznikla již roku 1871. V roce 1892 pak vznikl TJ Sokol Pacov, jehož hlavní snahou po roce 1918 bylo postavení tělocvičny. Konečně 14. 10. 1926 byla schválena stavba sokolovny, která byla veřejnosti předána 28. října 1927. S Pacovskou sokolovnou je spojena také činnost ochotnického divadla, které zde má dlouholetou tradici – začátky divadelního života se datují k počátku 19. století. Sokolovna představuje poměrně kompaktní hmotu přibližně obdélníkového půdorysu s výrazným vstupním průčelím otočeným k městu, které mělo být podle původní představy autora doplněno sochami sokolů. Nakonec je vstup akcentován „jen“ balkónkem. Jednodušší základní hmota je tvarově obohacena členitostí střechy. Na hlavní vstup navazují prostory kanceláře a klubovny a nedávno přebudovaného sociálního zázemí. Následuje sál s přísálím a dále vyvýšené pódium (jeviště) se zázemím. V prvním patře se nachází šatna, galerie a technické zázemí. Pod jevištěm je suterénní osvěžovna zvaná „peklo“. Interiér objektu je poměrně strohý, zvýrazněný snad jen dřevěným zábradlím galerie sálu. Objekt dnes slouží nejen k tělovýchovným účelům, ale také ke kulturnímu vyžití. V sokolovně se odehrávají různé společenské akce, divadelní představení, plesy i taneční kurzy.
Původní Hasičsko-tělocvičná jednota Sokol v Pacově vznikla již roku 1871. V roce 1892 pak vznikl TJ Sokol Pacov, jehož hlavní snahou po roce 1918 bylo postavení tělocvičny. Konečně 14. 10. 1926 byla schválena stavba sokolovny, která byla veřejnosti předána 28. října 1927. S Pacovskou sokolovnou je spojena také činnost ochotnického divadla, které zde má dlouholetou tradici – začátky divadelního života se datují k počátku 19. století. Sokolovna představuje poměrně kompaktní hmotu přibližně obdélníkového půdorysu s výrazným vstupním průčelím otočeným k městu, které mělo být podle původní představy autora doplněno sochami sokolů. Nakonec je vstup akcentován „jen“ balkónkem. Jednodušší základní hmota je tvarově obohacena členitostí střechy. Na hlavní vstup navazují prostory kanceláře a klubovny a nedávno přebudovaného sociálního zázemí. Následuje sál s přísálím a dále vyvýšené pódium (jeviště) se zázemím. V prvním patře se nachází šatna, galerie a technické zázemí. Pod jevištěm je suterénní osvěžovna zvaná „peklo“. Interiér objektu je poměrně strohý, zvýrazněný snad jen dřevěným zábradlím galerie sálu. Objekt dnes slouží nejen k tělovýchovným účelům, ale také ke kulturnímu vyžití. V sokolovně se odehrávají různé společenské akce, divadelní představení, plesy i taneční kurzy.
