Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Radnice, Žďár nad Sázavou
zpět do výpisu
Historická budova byla vystavěna před rokem 1580. Oproti předchozím domněnkám, kdy byla výstavba, respektive zřízení radnice spojováno až s povýšením Žďáru na město v roce 1607, je nejstarší historie žďárské radnice mnohem složitější a obsáhlejší.
Region: | Novoměstsko a Ždársko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Žďár nad Sázavou | Ulice: | Náměstí Republiky |
|
Číslo popisné: | 294 | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 24630/7-4631 | URL: | www.zdarns.cz | GPS souřadnice: | 49°33'45.97"N, 15°56'21.309"E | Slohové období (hlavní): | Renesance | Slohové období (další): | Klasicismus | Slohové období (další): | Gotika | Slohové období (další): | Baroko | Slohové období (další): | Architektura po 2. světové válce |
|
Podrobný popis:
První písemná zmínka o žďárské radnici pochází z roku 1541 v souvislosti se sporem Jiříka Truhláře ze Žďáru s jistým Vavřincem Kopinkou z Nové Plzně. Ve sporu se uvádí jako místo konání soudního řízení žďárský "rathaus". Od tohoto roku se odvíjí písemně podložená historie zdejší radnice. Další záznam pochází z roku 1561, kdy byl proveden zápis transakce do městských knih, zhotovený před rychtářem a konšely "v rychtě". V listině žďárského opata Havla z roku 1580, kterou udílí městečku Žďáru nadání ohledně pivovaru a pivovarských dávek, se hovoří také o šenkování vín "v uobecním domě jich rathauze". V roce 1607 pak povyšuje kardinál Ditrichštejn z pozice žďárské vrchnosti městečko Žďár na město. Spolu s jinými obdarováními získává město právo svobodného skladu soli "v rathouzi". V roce 1839 byl vypracován plán budovy radnice, sloužící jako podklad pro další úpravy objektu, v první fázi pro adaptaci radničního vězení. Požár města v roce 1864 zachvátil také radnici. Druhá polovina 19. století a v první polovina 20. století se nese v duchu drobných stavebních úprav. Zcela zásadní význam však přináší poslední výrazná rekonstrukce z první poloviny sedmdesátých let 20. století. Při této generální rekonstrukci je budova kompletně modernizována a je velmi vážně zasaženo do její památkové hodnoty. Dispozice patra byla v celém rozsahu vybourána, a to včetně zachovaných renesančních klenebních konstrukcí. I přes tyto negativní zásahy se však do dnešních dnů zachovala velmi cenná budova, ve které se po dlouhá staletí psali dějiny města Žďáru (německy Saar).
Samostatná jednopatrová budova vystavěná na mírně lichoběžném půdorysu. Fasáda je opatřena hladkou omítkou, hlavní vstupní průčelí opatřeno jednoduchou štukovou výzdobou. Ta je v přízemí tvořena pod okny tvořena návojovou parapetní římsou, nad okny pak půlkruhovými mušlemi. Přízemí je od patra v celém rozsahu odděleno kordónovou římsou. Mezi okny prvního patra osazen barevný znak města v podobě z roku 1707.