Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, Budišov
zpět do výpisu
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1723 je pravděpodobně dílem neznámého vídeňského sochaře. Dílo vzniklo, tak jako i většina ostatních sochařských děl té doby v Budišově, v době, kdy panství vlastnil rod Paarů.
| Region: | Třebíčsko | | Okres: | Třebíč | | Obec: | Budišov |
|
| Zpřístupnění: | volně přístupné | | Bezbariérový přístup: | ano | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 14379/7-2563 | | GPS souřadnice: | 49°16'15.231"N, 16°0'9.416"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Autorství sloupu bylo připisováno nejprve v okolí působícím sochařům Františku Alexandru Jelínkovi z Velkého Meziříčí nebo třebíčskému Štěpánovi Paganovi, poslední rešerše a analýzy pramenů však vedou k hypotéze, že autorem je vídeňský sochař, jehož jméno neznáme. V každém případě jde o umělecky velmi hodnotné ztvárnění námětu, byť u různých částí památky je toto ztvárnění na rozdílné úrovni.
Na balustrádě jsou umístěny sochy sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Antonína Paduánského a sv. Rocha, na reliéfech podstavce pak náměty symbolizující Víru, Lásku, Naději a Spásu, vyjádřené postavami andílků a atributy. Vrcholové sousoší svaté Trojice, umělecky nejhodnotnější součást, kompozici dovršuje.
Materiálem je v případě všech soch, reliéfní části podstavce a hlavice sloupu detritický vápenec, ostatní části jsou z pískovce (až na část balustrády, jejichž materiálem je tvrdší hornina).
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1723 je pravděpodobně dílem neznámého vídeňského sochaře. Dílo vzniklo, tak jako i většina ostatních sochařských děl té doby v Budišově, v době, kdy panství vlastnil rod Paarů.
