Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Socha sv. Vendelína, Bolíkovice
zpět do výpisu
Socha je pozdně barokní dílo z druhé poloviny 18. století. Zobrazení sv. Vendelína, patrona sedláků, pastýřů a ovčáků, není příliš častým ikonografickým motivem. Světec je oděn v dobový šat, u pravého boku má čutoru, která je přichycena bandalierem přes levé rameno. Na hlavě má široký klobouk a u nohou mu leží ovečka. Čtyřboký podstavec je ozdoben s reliéfním znakem lesonických Aichbichtů.
Region: | Moravskobudějovicko a Jemnicko | Okres: | Třebíč | Obec: | Babice |
|
Část obce: | Bolíkovice | Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ano | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 26900/7 - 2521 | GPS souřadnice: | 49°7'49.973"N, 15°46'3.307"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Svatý Vendelín byl poustevníkem a opatem. Jeho životopisy, které se dochovaly, pochází ovšem až z konce středověku a obsahují již mnoho legend. Narodil se přibližně v roce 550 ve Skotsku a zemřel okolo roku 617 v Sársku. Ve věku 20 let se rozhodl navštívit Řím. Odtud se odebral na sever Itálie do Trevíru, kde se usadil jako poustevník. Aby si vydělal na obživu, přijal službu pastýře u místního šlechtice. Za své služby mu nechal šlechtic v blízkosti statku postavit poustevnu, kde se světec modlil a rozjímal. Brzy uslyšeli o Vendelínově zbožném způsobu života mniši z blízkého kláštera Tholey. Delegace kláštera vyhledala poustevníka v jeho cele a předala mu zprávu, že ho jmenovali opatem kláštera. Vendelín volbu přijal a žil nadále v klášteře Tholey, kde v roce 617 také prý zemřel. Úcta k Vendelínovi rychle rostla a v roce 1450 ji papež Mikuláš V. oficiálně uznal. Vendelín patří k velmi oblíbeným postavám světců a těší se hlavně v Sársku a v Bavorsku velké přízni.