Barokní socha se nachází v parčíku u kostela sv. Vavřince. Sv. František z Pauly je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci s dekorem rytými rámy a s římsou. Jde o působivou a umělecky hodnotnou sochu, jednu z několika barokních soch v místě.
Rejstříkové číslo KP: | 37533/7-2653 | GPS souřadnice: | 49°6'24.098"N, 16°3'20.785"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Svatý František z Pauly byl zakladatelem řeholního řádu paulánů. Narodil se v Kalábrii (jižní Itálie) v městečku Paula (dnešní Paola). Jeho rodiče, aby splnili slib daný při narození svého syna sv. Františku z Assisi, jej poslali v 18 letech do františkánského kláštera (San Marco Argentano). František se po roce vrátil domů. Ideál zasvěceného života však neopustil, stáhl se do ústraní a žil jako poustevník na pozemcích svých rodičů. Později se k němu přidali další muži, kteří s ním chtěli sdílet jeho způsob života, až vznikla poustevnická komunita. Postavili si klášter a kostel. František, i když stál v čele komunity, se nikdy nezřekl svých poustevnických ideálů, často trávil celé dny o samotě a podobný způsob života předepsal i svým spolubratřím. František se proslavil především svými zázraky, schopností předvídat budoucnost či vzdálené události. Jeho řád byl schválen nejprve v rámci diecéze (Cosenza), později i papežem. Schváleny byly postupně i jím napsané čtyři řehole. Františkův řád, původně s názvem „Paulánská poustevnická kongregace sv. Františka z Assisi“, se zatím rozšířil po celé jižní Itálii. V roce 1483 František ve věku 67 let opustil Itálii, aby na příkaz papeže odešel do Francie, neboť francouzský král Ludvík XI. si jej vyžádal, aby jej František, proslavený svými zázraky, uzdravil. František žil až do konce života na francouzském královském dvoře, stále však jako poustevník. Francie byla proto druhým místem, odkud se jeho řád začal šířit. František také založil kromě paulánů i klauzurní řád paulánek a tzv. třetí řád (pro laiky, kteří chtěli žít podobně jako on). František zemřel v Plessis-lès-Tours 2. dubna 1507, na Velký pátek, a zde byl také pohřben. Krátce po své smrti byl blahořečen (1513) a kanonizován (1519). Záznamy z jeho kanonizačního procesu, snad prvního v dějinách církve vůbec, se dochovaly. Ikonograficky bývá znázorňován většinou jako starší mnich s kapucí na hlavě a holí v ruce. Jeho heslem, které jej (nejen na obrazech) charakterizuje, je „Charitas - láska“.