Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Sochy ročních období a Hudby (alegorické), Jihlava
zpět do výpisu
Alegorické sochy ročních období a Hudby představují jednotný soubor pěti soch, jejichž autorem je kamenosochař Jan Václav Prchal (1714–1811). Soubor pozdně barokních soch v životní velikosti původně zahrnoval šest skulptur, které tvořily součást výzdoby lipové aleje v areálu zámečku "Karlův les" u Pávova. Dnes se alegorické sochy nacházejí v areálu Magistrátu města Jihlavy.
Region: | Jihlavsko | Okres: | Jihlava | Obec: | Jihlava | Ulice: | Hluboká |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano | Způsob ochrany: | kulturní památka | Autorství: | Prchal Václav Jan |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 24236/7-4895 | GPS souřadnice: | 49°23'46.952"N, 15°35'29.693"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Alegorické sochy z mušlového vápence stojí na nízkých podstavcích čtvercového půdorysu s horními vyloženými římsami. Na nich stojí jednotlivé skulptury v životních velikostech v mírně esovitých postojích. Alegorie Jara je zpodobněna s pláštíkem přehozeným přes pravou paži a levé rameno, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé zrcadlo. Socha Léta je oděna v mírně řasený přiléhavý šat přepásaný v pase. V pravé i levé ruce drží žena snopy obilí. Skulptura Podzimu má do poloviny obnaženou hruď, ostatní část těla zakrývá přiléhavý šat. Pravá pokrčená ruka drží trsy hroznů, levá vavřínový věnec. Na hlavě ženy spočívá taktéž vavřínový věnec. Socha Zimy (jediná mužská socha) shlíží na diváka v bohatě řaseném plášti sahajícím až pod kolena. Rukávy, spodní lem šatu a šat kolem krku zdobí kožešiny. Pravá ruka postavy se ohřívá nad plamenem hořícím v míse, levá ruka se skrývá v záhybech drapérie pláště. Postava Hudby v poloaktu s drapérii řasenou kolem boků stojí na levé noze, pravou má volně skrčenou. Levá ruka drží ve výši ramen lyru, pravá ruka na nástroj hraje. Do bohatě kadeřavých vlasů vytesal umělec čelenku z peří. Alegorické postavy představují zajímavou památku doby pozdního baroka a pozvolného nástupu nového klasicistního směru. Chybějící socha představovala alegorii Tance.