Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Hřbitov na Moráni, Velké Meziříčí
zpět do výpisu
Moráňský hřbitov byl založen v 16. století spolu s kostelem Nejsvětější Trojice v souvislosti s morovou epidemií. Pochovávalo se zde do 50. let 20. století. Hodnotné jsou zejména dochované litinové kříže různé provenience a náhrobky významných občanů z 19. a počátku 20. století.
Region: | Velkomeziříčsko a Bítešsko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Velké Meziříčí | Ulice: | Hřbitovní |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | ano | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | /7-4583 | GPS souřadnice: | 49°21'15.522"N, 16°1'1.21"E | Slohové období (hlavní): | Renesance |
|
Podrobný popis:
Hřbitov vznikl jako předměstský, tzv. příležitostný typ. Jeho založení vyvolala morová epidemie ve městě v polovině 16. století za majitele panství Zikmunda Helta z Kementu. Z doby založené pocházejí i tři nejstarší náhrobky, druhotně osazené v lodi hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice. Hřbitov byl situován do svahu tehdy nově založeného předměstí na Bezděkově. Koncem 18. století, pod vlivem císařských dekretů o zákazu pohřbívání ve městech, začal sloužit jako veřejný hřbitov pro město Velké Meziříčí. Původní rozloha renesančního areálu byla zvětšena, větší úpravy byly po požáru města v květnu 1823. Po 2. světové válce vznikl za městem nový hřbitov a pohřby na Moráni byly od 50. let 20. století pouze výjimkou. Na hřbitově je dochováno cca 210 náhrobků z toho 114 litinových náhrobních křížů, které dokládají ukázku sériové produkce tohoto artiklu v Rakousko-Uhersku v období od poloviny 19. století do počátku 1. světové války. Cenný je nejen rozsah, ale i množství typů a vzorů. Význam souboru umělecké funerální litiny v této lokalitě přesahuje rámec regionu. Druhá část – kamenné náhrobky – dokumentují produkci tohoto druhu od pozdního klasicismu, přes historizující slohy, pomníky secesních i kubizujících forem a výzdoby.