Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Dům rodný Václava Stamice, Havlíčkův Brod
zpět do výpisu
Dům č. p. 160 zvaný Rejnovský koupil brodský měšťan, varhaník a malíř Antonín Ignác Stamic a 19. června 1717 se zde jeho manželce Rozině, rozené Böhmové, narodil budoucí vynikající skladatel a houslista světového významu Jan Václav Stamic (1717-1757). Ten patří k předním průkopníkům a spoluzakladatelům nového hudebního směru – klasicismu.
Region: | Havlíčkobrodsko | Okres: | Havlíčkův Brod | Obec: | Havlíčkův Brod |
|
Zpřístupnění: | přístupné s omezením | Bezbariérový přístup: | nedefinováno | Způsob ochrany: | kulturní památka | Osobnosti: | Stamic Jan Václav |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 23156/6-31 | GPS souřadnice: | 49°36'23.446"N, 15°34'47.773"E | Slohové období (hlavní): | Baroko | Slohové období (další): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Rodina Stamiců pocházela ze slovinského Mariboru. Do Čech přišel skladatelův děd počátkem 60. let 17. století a usadil se v Pardubicích. Skladatelova otce jako prvního z rodu upoutala hudba a když dostal nabídku místa při německobrodském děkanském kostele, přestěhoval se a nastoupil jako varhaník, regenschori a učitel v Brodě. V roce 1714 se oženil s dcerou zemského prokurátora a zařadil se tak mezi ctihodné měšťany. Jan Václav Stamic byl prvním z jeho jedenácti dětí. Otec brzy rozpoznal synovo nadání a ujal se jeho hudební výchovy. Další hudební vzdělání si Stamic prohloubil při studiích na jezuitském gymnáziu v Jihlavě. V roce 1735 byl Stamic zapsán v Praze na univerzitě. Vystudoval první ročník filozofie, ale středem jeho života byla hudba. Patrně roku 1741 odešel do Německa, kde nalezl uplatnění v kapele falcbavorského kurfiřta. V roce 1742 oslnil jako houslový virtuos na koncertě konaném u příležitosti císařské korunovace ve Frankfurtu nad Mohanem. V dějinách hudby je J. V. Stamic spojen především s Mannheimem. Ve službách kurfiřta Karla Theodora se Jan Václav Stamic stává koncertním mistrem a ředitelem komorní hudby. Soustřeďuje okolo sebe řadu vynikajících hudebníků a brzy mannheimský orchestr získává evropskou pověst. Jan Václav Stamic umírá mlád (ve čtyřiceti letech) a přenechává svůj odkaz synům Karlovi a Antonínovi, kteří tradici nesli dál, historického významu svého otce však nedosáhli. Jan Václav Stamic napsal asi 74 symfonií (z nichž se dochovalo 58), přes stovku triových a ostatních sonát, 14 houslových a 11 flétnových koncertů, koncerty pro klarinet, trubku, 10 orchestrálních trií, kvartety apod. Díky svému novátorskému přístupu předešel dobu a stal se spolutvůrcem nově vznikajícího klasicistního hudebního slohu. Byl považován za nejlepšího dirigenta své doby.
-
-