Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Cesta - torzo původní historické silnice, Dubovice - Čuklejt
zpět do výpisu
Nedaleko Dubovic se dochovala část původní silnice budované v 1. polovině 19. století. Zajímavý úsek silnice se skládá z mostku – propustě dešťové vody z polí, serpentin zbudovaných ve strmém svahu, který je v části vyrovnán mohutnou opěrnou zdí, mostu přes říčku Hejlovku a malého mostku přes náhon k rybníku u mlýna na Chodči.
Region: | Pelhřimovsko | Okres: | Pelhřimov | Obec: | Dubovice |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | bez ochrany |
|
více informací
GPS souřadnice: | 49°26'18.374"N, 15°10'0.494"E | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Silnice byla zřejmě již dlouhodobě plánovaná, protože je její budoucí trasa včetně zvláštního úseku u Dubovic zaznamenána již na mapě I. vojenského mapování – josefského z 2. poloviny 18. století. Stavěna začala být ale teprve od roku 1817 a byla označována jako "přívěsková" silnice, protože hlavní silnice poličsko-písecká vedla přes Humpolec, Hořepník a Pacov. Z Pelhřimova se do Tábora původně jezdilo přes Vlásenici a Černovice. Silnice prochází zvláštním úsek zvaným Čuklejt. Je to poměrně příkrá zalesněná stráň svažující se k potoku Hejlovka s výškovým rozdílem 61 metrů. Z důvodů existence obtížného terénu vznikl v tomto úseku silnice neobvyklý útvar serpentin (lidově nazývaných kliky). Ve spodní části silnice překonává mostem, který je dnes ve střední části tvořen železobetonovými nosníky, překonává tok říčky Hejlovky. Původně střední část mostu tvořila dřevěná konstrukce, která byla součástí mostu ještě koncem 19. století. S přibývajícím provozem se stal úsek serpentin velmi nebezpečným – docházelo zde k častým haváriím. Vyvrcholení nastalo na začátku 2. světové války, kdy došlo při přesunu německých vojsk k nehodě, při níž bylo "vysypáno" několika živých nákladů zabavených koní. Proto se začala záhy budovat tzv. přeložka, která vyřešila dopravní problémy a díky níž zůstala dodnes zachována nejzajímavější část původní komunikace.